Vzpomínky ožívají, staré jizvy se otevírají. Chystaná čtvrtfinálová vřava mezi Spartou a Hradcem Králové zahrnuje řadu skrytých osobních soubojů. Pro klubového bosse Mountfieldu HK je jím duel proti kouči Josefu Jandačovi. „Upřímně říkám, že to proti němu beru osobně,“ netají se Miroslav Schön před zítřejším startem v Praze.
Je to necelou dekádu stará historie z jihu Čech, kde Schön byl Jandačovým nadřízeným. V éře, která do Českých Budějovic vrátila alespoň na čas hokejovou euforii. Dnešnímu šéfovi hradeckého hokeje některé způsoby nynějšího náčelníka sparťanské armády nesedly. „Bylo by pro mě obrovské zadostiučinění, kdybychom jeho tým vyřadili,“ neskrývá silné osobní zaujetí.
Proč máte sérii namířenou i proti Josefu Jandačovi?
„Já nezpochybňuju Pepovy trenérské kvality. Spolupráce s ním však nebyla jednoduchá, občas i obtížná. Ne vždy jsme našli společnou řeč. Například ohledně jeho přístupu směrem k partnerům, sponzorům klubu. Potřeboval jsem po něm občas, aby přišel někoho pozdravit, popovídat si s člověkem, který do klubu dává peníze. To je povinnost kohokoli z realizačního týmu. Jeho odpověď většinou zněla, že ho to nezajímá. Promiňte, na tohle opravdu nejsem zvědavý. Nemohli jsme mu také vysvětlit, že klub může hrát jen to, na co ekonomicky má. A nemůže si myslet, že když si pískne, že chce Jágra, tak ho i dostane. Tento přístup mi velice vadil. Neměli jsme přebytečné miliony na nákupy hráčů. Tohle on odmítal akceptovat. Jakmile mu u nás končila smlouva (2008), s ohledem i na naše neshody jsem neměl zájem, aby Pepa u týmu dál pokračoval.“
Hokejově však Jandač České Budějovice výrazně pozvedl, nemyslíte?
„Ano, byl u toho, když se klub vrátil z první ligy do extraligy. Ale proč se do ní vrátil? Jandačem to podle mě nebylo. Vrátili to zpátky hráči z NHL, co nás posílili během výluky zámořské soutěže. Kdyby tenkrát u toho nebyl Prospal, který ten mančaft v podstatě koučoval, Budějovice možná dole zůstaly. Hráčský kádr v čele s Václavem Prospalem, jeho autorita a obrovské hokejové schopnosti dovedly tým zpět mezi elitu. Naopak později, kdy jsme měli nadupaný kádr, vyhráli jsme s přehledem základní část a šli jsme do play off jako favorit, dopadlo to děsně. Dodnes jsem přesvědčený, že semifinálovou sérii s Karlovými Vary v roce 2008 jsme prohráli na trenérském postu. Trenér Jandač je dobrý kouč pro základní část, v play off má své meze. S Vary to prostě prokaučoval. Odpovědnost za vyřazení vidím dodneška na bedrech trenéra.“
Do Hradce byste si ho nevzal?
„Ne. Určitě ne. Není to trenér podle mých představ.“
Vaší představou před sezonou byl zisk medaile. S dodatkem, že bronzovou už máte. Což znamená, že vaši hráči, aby se metě přiblížili, musí Jandačův soubor pokořit…
„Platí, že sním o medaili, může nám ji přinést i samotná semifinálová účast. Může, nemusí. Ale pokud se našim klukům povede postoupit do semifi nále, hned v tu chvíli budu považovat sezonu za velmi úspěšnou.“
Hráčům jste před čtvrtfinále přednesl motivační projev?
„Stavil jsem se za nimi na soustředění ve Vrchlabí, strávili jsme společný večer na bowlingu. Promluvil jsem myslím s úplně všemi hráči a nakonec zůstal sedět s těmi nejstaršími a s generálním manažerem až do jedné hodiny. Mám z toho hodně dobrý pocit. Kluci si věří na postup, herně nejsme horší než Sparta. Ostatně v základní části jsme to dokázali. Je to jen v jejich hlavách. Začínáme venku, bude to chtít obalit se značnou trpělivostí, nemůžeme to s nimi hrát nahoru, dolů. Jejich útok a přesilovky jsou fantastické. Naše hra vycházející ze zabezpečené obrany by ale měla podle mě slavit úspěch. Hráči chtějí, jsou nabuzení, jasně jsem jim dal najevo, že jim absolutně věřím. Jsem hluboce přesvědčený, že budeme slavit postup. I z toho důvodu, že hráči sami strašně chtějí Spartu vyřadit.“
Považujete za svoji výhodu sparťanské potíže v brankovišti?
„Vnímám je a považuji to za jednu z našich silných stránek. Jak mám respekt ke sparťanské útočné síle, tak obranu a post brankářů máme kvalitněji obsazené.“
Z možná nejméně prostupné obrany v extralize vám z různých důvodů vyskákala čtyři velká jména Slovák, Frühauf, Mikuš a Vydarený. Neděsí vás to?
„Skutečně mě nemrzí, že odešel Tomáš Slovák. Jestliže neunesl moji kritiku, anebo v tom byl jiný důvod… Nechci mu sahat do svědomí, každopádně je pryč a mně to nevadí. Staré dobré pravidlo poměru ceny a výkonu v jeho případě neodpovídalo. Naopak velice těžce nesu, co potkalo Petera Frühaufa (nádor na varleti). Prognózy jsou naštěstí více než dobré, Peter mi však v mančaftu ukrutně chybí. Ztrátou je rozhodně i Mikuš. Ale jak se říká, co je neštěstí a smůla pro jednoho, to je výzva a příležitost pro druhého. A třeba Plášil, Čáp, Piegl nezklamali. Ti kluci vyrostli, dostali šanci a pro budoucnost je to obrovská devíza. Zkušenost však potřebujeme. Proto jsem rád, že se po pauze vrací Vydarený. A hodně sázím i na Jirku Vašíčka, jemuž jsem pogratuloval k vítězství v Radegast indexu, přičemž se mi dostalo ujištění, že tím to pro něj nekončí.“
Jistý neklid na brankářských pozicích panuje také u vás v Hradci. Gólmani Kacetl s Kantorem jsou velcí rivalové. Nemůže to mezi nimi ujet nesprávným směrem?
„Ano, uznávám, jsou to vzájemní konkurenti. Oba mladí, talentovaní, ctižádostiví, kvalitní. Oba se navenek tváří vstřícně, konstruktivně, ale logicky je to tak, že ten jeden vždy čeká na zaváhání druhého. A momentálně je to Kanty, který si přeje dostat příležitost. Jejich vztah zatím považuju za zdravě konkurenční. Kácovi se daří, není důvod cokoli měnit. A Kantymu jsem sám říkal, ať si vzpomene na loňský rok, kdy v základní části nepustil Kácu do branky a pak přišlo play off a vystřídali se. To je hokejový život, stát se může všechno. Já si ze všeho nejvíc přeju, aby Káca odchytal ve velké fazoně celé play off. Ale pokud ne a přišla by krize, jsem si jistý, že na postu dvojky máme špičkovou náhradu.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
