Až z kalifornského San Diega sledoval historické litvínovské tažení. Když Robert Lang (44) viděl snímky, jak jeho kamarádi Ručinský se Šlégrem křepčí s Masarykovým pohárem, zalila nefalšovaná radost i jeho. „Zaplaťpánbůh, že to vyšlo! Je to hezký,“ přiznává v rozhovoru pro iSport.cz jeden z nejlepších českých útočníků, co kdy hráli NHL, jenž v litvínovském dresu absolvoval 155 ligových duelů.
Co cítí v těchto dnech hokejista, který vzešel z litvínovského hokeje?
„Zasloužený titul. Beru to i s tím, kolik let a kolik generací se o titul marně pokoušelo, přitom kolikrát nechybělo moc. Bohužel to nikdy nevycházelo. Vyšlo to až teď a já mám obrovskou radost. A o to sladší triumf to je. Růča by vám jistě potvrdil, kolik dobrých týmů se v Litvínově dalo v minulosti do kupy, ale nikdy se nepodařilo dotáhnout to až do konce. Takže se musel ve svých šedesáti letech vrátit a dotáhnout to...“ (směje se)
A na poslední pokus, v poslední možnou chvíli…
„Přesně tak. O to víc si to pak hráč na vítězné straně vychutnává. Super, že se to takhle sešlo.“
Vaše generace o prvním ligovém titulu pro Litvínov dlouho snila, ale málokdo věřil, že je to reálná meta. Neříkal jste si sám, že Litvínovu není mistr souzený?
„To víte, že tohle se člověku honí hlavou. Jak vám začnou roky přibývat, možností něco udělat ubývá. Nedivil bych se Růčovi ani Gumovi, pokud měli jisté pochybnosti. Ale to teď nemusíme řešit, že se tak stalo za pět minut dvanáct. Anebo u těchhle kluků pět minut po dvanácté.“ (usmívá se)
Jak jste si sháněl informace o litvínovském tažení?
„Vzhledem k velkému časovému posunu mezi Českem a Amerikou jsem se většinou dostával k výsledkům, občas jsem to sledoval třetinu po třetině. Z domova od mámy a táty jsem měl zpráv dost. Takže jsem dobře věděl, co se děje.“
Co jste říkal neuvěřitelnému průběhu pátého duelu v Třinci, kde Litvínov přišel o titul půl minuty před koncem a pak mu nebyl uznán možná regulérní gól v nastavení?
„Co jsem tak vyčetl z internetu a viděl nějaké fotky, tak ten gól platit měl, ne? Samozřejmě to bylo velké dohadování, ale podle mě platit měl. A kdyby to pak klukům v sedmým zápase nedopadlo, to by je asi mrzelo, co?“
To je možná hodně slabé slovo…
„Taky si myslím. Hele, prohrát je normální, někdo to vždycky schytá, ale když jsi vlastně vyhrál zápas a oni ti ho vezmou, to naštve. Naštěstí se tím nemusíme zabývat, všechno se spláchne pivkem, šampaňským a doutníky.“
V Litvínově je to od čtvrtečního večera velké, stovky lidí nechodí do práce. Asi si to dovedete představit, ne?
„To si myslím, že dovedu. Přestane se chodit do práce, na týden zavřou chemičku. Není se čemu divit. Ti lidé se na to tak těšili, že si to musí prožít na plný pecky. To není, jako když se slaví titul v milionové Praze. Co mají jiného v Litvínově než hokej? O to větší paráda to je.“
Ručinský a MS? Jen ať jede
Jiří Šlégr se nechal slyšet, že titul dává hned za Nagano, tedy před zlatou medaili z mistrovství světa i Stanley Cup. Euforie v přímém přenosu, co vy na to?
„To jsou právě ty emoce. Nevím, jestli bych já sám to měl taky takhle stejně, ale ukazuje to na Jirkovo velké litvínovské srdce.“
Vybaví se vám vlastně, kdy jste naposledy zavítal do Litvínova?
„To už bude hodně let, kdy jsem vyrazil do Litvajsu. Loni i předloni jsem zavítal domů do republiky, ale s rodinou jsme se usadili v Praze. A jeli jsme k našim do Teplic. V Litvínově nemám zázemí jako ostatní kluci, proto zůstáváme v Praze. Růča vlastně taky bydlí v metropoli.“
Martin Ručinský je hodně otřískaný, nastupoval pod injekcemi, přesto stále zvažuje reprezentaci, kouč Růžička si ho přeje. Co vy na to? Je mu 44 let, vedle něj o rok mladší Jaromír Jágr …
„Víte co, pokud to Růčovi pořád bruslí a jezdí a chce se mu do toho, tak proč ne? Jestli je na tom i fyzicky dobře a cítí, že mužstvu může pomoci i na ledě, což si myslím, že sedí, měl by do toho jít. Vždycky říkám, že věk je jenom číslo. Záleží na mentální energii, proto já neřeším, jestli je někomu devatenáct nebo čtyřicet. Někdo se může cítit starej v pětadvaceti. Vezměte si Chrise Cheliose, toho jste museli pomalu odstřelit, protože jinak by z toho neslezl a hrál ještě dneska. A vůbec se nebavím o kabině, tam jsem o Růčově síle a pomoci naprosto přesvědčenej.“
Co všechno vidíte za Ručinského a Jágrovou dlouhověkostí v hokeji?
„Víte, čím to hodně bude? Nemusí se starat o děti, nemají rodinu. Posuzuju to i podle sebe. Ke konci kariéry hrají děti ve vašem rozhodování významnou roli. Mají už určitý věk, nejsou to mimina, nechcete je pořád tahat z jedné školy do druhý. Jen co si vybudují zázemí a najdou si kamarády, už je zase vezete jinam. Tohle starší hokejisté dost řeší. Kdežto Růča s Džegrem jsou sami, mohou se hokeji oddat. Jako když jim bylo dvacet. A já jim to přeju, vždyť je to hezký.“
Je fakt, že přijít domů, kde na vás nečekají žádné úkoly, má dost do sebe…
„Přesně tak. Naprostá pravda. Ti kluci mají čas sami na sebe. Ve věku kolem čtyřicítky si pořád můžete myslet, že jste jinoch, ale regenerace už vám zabere víc času než dřív. A to se pak hodí domácí klid.“
Když se vrátím k litvínovským oslavám, co vám říká jméno Radim Rulík?
„Nikdy jsem ho neviděl, nepoznal. Něco jiného je samozřejmě Miloš Hořava, spolu jsme stihli ještě nároďák. Slyšel jsem, že to kluci trenéři dali dobře do kupy, kabina fungovala. Tak to musí být vždycky. Jasně, řád se tomu musí dát, ale na druhou stranu nesmíte jen dřít jak blbci od rána do večera. Musí u toho být i trochu sranda. Jinak se vám kluci kousnou a nikam to nevede. Ale pochopil jsem z informací, které se ke mně dostaly, že práce obou trenérů měla od začátku hlavu a patu. Jedině dobře pro Litvajs. Kluci tomu jejich plánu bezpochyby uvěřili. To je pak všechno mnohem jednodušší a sezona příjemně ubíhá.“
Třeba Martin Ručinský snad v každém rozhovoru neopomněl kouče týmu pochválit…
„A o tom trenérská práce je. Umět vycházet s osobnostmi týmu. Ti vám to pak vrátí. Jednak na ledě, ale i v kabině, kterou vám udělají.“
A co vy, jak se vám vede, jak žijete?
„S našima rukama hodně sportujeme, jezdíme z jedné akce na druhou. Pořád je co dělat, ale užívám si to naplno. Miluju golf, tomu se věnuju hodně. A tím to hasne, protože na víc není čas. Na nějaké dlouhé vysedávání to není...“ (usmívá se)
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
