Květoslav Šimek
13. září 2015 • 10:00

Svačina má v těle dráty. Teď jsem pravý Ocelář, směje se útočník

Zraněný Svačina si za svůj nový klub zatím v extralize nezahrál
TOP VIDEA
Hodnocení fotbalových sudí: O trestech, simulování i pískání v Portugalsku Hodnocení fotbalových sudí: O trestech, simulování i pískání v Portugalsku
Trpišovský odmítl Spartu: Neúspěch Liberce mě zavazuje Trpišovský odmítl Spartu: Neúspěch Liberce mě zavazuje
VŠECHNA VIDEA ZDE

Před necelými dvěma týdny šel poprvé po těžkém zranění na led. Nejdřív sám, zabruslit, trochu zastřílet. Teď už útočník Vladimír Svačina trénuje společně s třineckým týmem. Sice ve žlutém „bezkontaktním“ dresu, ale naplno už se zapojuje třeba do nácviku oslabení. „Nijak mě to nelimituje, můžu střílet, můžu všechno. Jen musím opatrně v soubojích, přece jenom je ruka slaboučká.“



S úsměvem hlásí, že teprve teď je pravý Ocelář. Zlomený loket má totiž pevně zadrátovaný ocelovými dráty. „Doufám, že to je místní a kvalitní ocel,“ usmívá se Svačina. „Na rentgenu to vypadá zajímavě. Je tam taková smyčka, uzel. Doktor říkal, že ještě měsíc by tam dráty být měly, protože kost ještě není tak zaplněná, jak by měla být. Nechal by je tam. A pokud mi nebudou vadit, tak tam budou celou sezonu.“

Na konci prvního tréninku, do kterého šel Svačina naplno a s týmem, si pochvaloval, že ruka drží. „Jenom se musím vyvarovat toho, abych šel do souboje, což není jednoduché z hlavy dostat. Venca Varaďa říkal, že mě musí někdo pořádně trefit, abych zjistil, že ruka drží.“

Nezastírá, že první chvíle po zranění byly těžké. Po svém prvním velkém přestupu se těšil na novou štaci. Chtěl se ukázat. Snaží se vrátit co nejrychleji, ale dává si pozor, aby to nepřehnal. „Samozřejmě to koušu těžce, ale vím, že nemusím spěchat. Nikdo na mě netlačí – musíš, musíš. Spíš naopak. I trenéři mi řekli, ať se z toho neposeru, ať nepadám na mysli. Ať makám a vezmu si z toho pozitivní věci.“

Jaké? Třeba to, že si ruku zlomil v červenci a ne před play off. „Nebo mi říkají, že budu na sezonu nachystaný ještě líp, že mám o dva měsíce delší letní přípravu. To je pravda. Ruce jsem cvičit nemohl, takže jsme s kondičním každý den dělali nohy. Síly bych měl mít na rozdávání a chuť je obrovská. Těším se, až konečně vyskočím a zahraju si.“

Rozhodně nechce návrat uspěchat. „Hlavně neudělat žádnou blbost a vážit si postupných kroků. Abych se nedostal zpátky na začátek. Radši o týden déle počkat a pak si užít celou sezonu. Musím si vážit toho, jak se dává ruka dohromady a brát to s pokorou.“

CELÝ ROZHOVOR S VLADIMÍREM SVAČINOU SI PŘEČTĚTE V NEDĚLNÍM DENÍKU SPORT