Máchal rukama, aby ještě víc vybudil tribuny. Jenže ty beztak šílely. Liberecký hokejista Jaroslav Vlach právě zvalchoval litvínovského obránce Tomáše Pavelku a nakopl tím domácí k vítězství 4:1. I pro boxerského šampiona však končil večer v bolesti.
Ztráceli drajv, ztratili i vedení 1:0. Bílí Tygři se během druhé třetiny v klání s mistry dostali psychicky i herně dolů, práce jim najednou nešla od ruky. A tak zasáhl Jaroslav Vlach. Třiadvacetiletý forvard, který umí dát gól, nahrát. Ale také sundat rukavice.
K tanci si tentokráte vybral za soka Tomáše Pavelku a nedal mu příliš šancí na nějaký výraznější odpor. Svými ranami ho zasypal, sám jich moc neinkasoval. Možná žádnou. „Pravda, podařilo se to. Ale hlavně jsem chtěl pomoci týmu. Dát nám nějaký impuls,“ vysvětloval posléze.
Ještě při odchodu na trestnou lavici hecoval fanoušky, aby jeho snahu ocenili výraznějším povzbuzováním, kynul tribunám. „Vím, že i tohle je moje role. Každý má v týmu nějaké úkoly, každý si je snaží plnit,“ říkal ve vší skromnosti.
Ale pochval se dočkal. Například od zkušeného spoluhráče Michala Birnera. „Předvedl dobrý fight a předvedl ho v pravou chvíli,“ libovala si letní posila. „Jsme rádi, že ho máme. Je to šikovný hráč a tohle je u něj taková nadstavba,“ vypíchl bitkařské dovednosti.
Jenže i z lovce se může stát kořist. Zvlášť, když se proti ní postaví Michal Trávníček. Litvínovský kapitán je tvrďák, každý v lize to ví. A Vlach teď obzvlášť dobře. Ti dva si dali dostaveníčko u mantinelu a zdravý z něj bohužel odjel jen úřadující mistr.
„Ale nemyslím, že by mě nějak chtěli výrazněji dohrávat. Tohle prostě vyplynulo ze hry, stane se to,“ přijímal Vlach bolest tlumenou třemi léčivými body do tabulky.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
