S potěšením sledoval sparťanský hokejista Lukáš Pech páteční představení spoluhráče Martina Réwaye. Tři nájezdy, tři góly. Tři precizní kličky do bekhendu rozhodly o vítězství Sparty nad Hradcem Králové (4:3sn). A i zkušení borci Pražanů museli před mladším kolegou smeknout.
Co jste na penaltové představení říkal?
„Věřil jsem mu. Věřil jsem, že ty góly dá. On to prostě umí, je strašně šikovný. Má neskutečné ruce. Nikdy jsem nehrál s talentovanějším hráčem a on dokazuje, že to v sobě má.“
Vy jste někdy podobnou situaci zažil? Že byste musel v jednom rozstřelu nastoupit třikrát?
„Na tréninku možná. (usměje se) V zápase nikdy. Navíc teď jsem třikrát po sobě nedal a to je špatně, musím na tom zapracovat. Není možné, abychom měli v této disciplíně jenom jednoho hráče a ten to tahal. Musíme mu pomoct i my ostatní.“
Nezvažoval jste, že byste Réwaye v některém z pokusů zastoupil a jel také podruhé?
„Ptal se mě trenér (Josef Jandač), jestli pojedu. Ale já jsem to nechal na Réwym. Dal dva, zkusil si to a musel si i věřit. Na ten třetí se mu tedy moc nechtělo, ale ukázal, že to v té ruce má. Prostě je někde jinde… Když na sobě bude chtít makat, tak o něj bude velký zájem i v NHL.“
Vaše formace v utkání také sehrála výraznou roli. Dvakrát jste stáhli hradecké vedení, na 3:3 jste vyrovnávali v 57. minutě. Těší pak výhra víc?
„Celé utkání jsme tahali za kratší konec. Možná jsme měli herní převahu, ale oni nám vždycky odskočili a my to pak silou vůle stahovali. Zaslouženě jsme to zvládli a nájezdy už byly taková loterie. Martin předvedl své umění, svou show.“
Nebyli jste ke konci trochu nervózní? Měli jste přesilovku, nedařila se, diváci trochu pískali…
„Říkal jsem v kabině Kumymu (Petru Kumstátovi), že jsem věděl, že ten gól přijde. My jsme je tlačili a ta naše akce z toho pak vyplynula. Pustili mě vyjet téměř k modré čáře, hodil jsem to Polimu (Adam Polášek), on výborně vystřelil a kluci to tam domlátili.“
Znovu jste si vylepšil svou osobní statistiku. Z pěti zápasů máte sedm asistencí.
„To je mi úplně jedno. Pro mě jsou důležité ty dva body do tabulky. Hradec je ohromně nepříjemný soupeř, posílil do ofenzivy a brání opravdu výborně. Měli jsme s tím problémy, porvali se s tím a zvládli to. Důležité.“
Přesto, bilance 0+7 je poměrně unikátní. Děkují vám spoluhráči, nebo vás ponoukají ke gólům?
„Kdybych… To je těžké hodnotit. Já kolikrát chci vystřelit a radši to nahraji… Měl bych se víc cpát do branky, abych se dostal k dorážkám. Dřív jsem těch gólů měl více, teď to tam padá klukům. Jestli to tak vydrží a budeme platní týmu, tak jsem rád. I kdybych já neskóroval. Ačkoliv vím, že něčím bych přispět také měl.“
V O2 Areně stále držíte neporazitelnost. Jak moc je to příjemné po letním stěhování a vším, co přechod z Holešovic provázelo?
„Hlavně chci říct, že zázemí tady máme skvělé. Trénovali jsme tady teď celý týden, všechno je na jednom místě. I na obědy jsme chodili tady. Když bude chodit ještě trochu víc fanoušků, tak budeme jenom rádi, že si najdou cestu. Ale atmosféra je dobrá, stadion hezký. Jsme spokojení.“
V neděli vás čeká Litvínov, který se zatím docela trápí. Co od nich očekáváte?
„Může to být trochu jiné než s Hradcem. Oni jsou hodně útočné mužstvo. Ačkoliv vloni strašně zapracovali i na té defenzivě. Držel je Pavel Francouz, ale i ti beci se hodně zvedli a šlapali výborně. Bude to těžké utkání, připravíme se na něj a uvidíme.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
