3. prosince 2015 • 16:16

Kýhos poprvé na ledě a Hradec má nového kapitána. Bednář to není...

Autor:
Vladimír Kýhos na prvním tréninku Hradce
TOP VIDEA
Sport proti simulování: Známé firmy Krmenčík nebo Přikryl i nováček Ljevakovič Sport proti simulování: Známé firmy Krmenčík nebo Přikryl i nováček Ljevakovič
LIGA NARUBY: Škoda vs. Škoda, Theo Hušbauer a rozvážný hasič LIGA NARUBY: Škoda vs. Škoda, Theo Hušbauer a rozvážný hasič
VŠECHNA VIDEA ZDE

V hokejovém Hradci Králové se rozhodli změnit stav věcí pěkně od podlahy. Úterní odvolání Petera Draisaitla a nástup Vladimíra Kýhose, který dnes poprvé vedl trénink ve FORTUNA Areně, není zdaleka posledním zásahem naštvaného klubového vedení. To se rozhodlo vsadit na nové pořádky v kabině a po debatě s klíčovými hráči se usneslo na novém šéfovi týmu. Stal se jím slovenský obránce René Vydarený.



„Ze schůzky s hráči jednoznačně vyplynulo, že formálním i neformálním vůdcem kabiny se stává René Vydarený. Od pátečního zápasu bude nastupovat s céčkem na dresu,“ informoval iSport.cz prezident Mountfield HK Miroslav Schön. Jeho asistenty budou exkapitán Jiří Šimánek a letní posila Jaroslav Bednář. „Plně respektujeme jejich autoritu,“ doplnil Schön.

Dosavadní asistent kapitána Jaroslav Kudrna se nově zařazuje mezi hráče bez oficiálních úkolů. „Na Jardovu vlastní žádost jsme se rozhodli dál ho netrápit písmenky na dresu, nadále však zůstává v pohotovosti a v okamžiku, kdy jeden z vyjmenovaného tria hráčů nebude moci nastoupit, áčko nebo céčko převezme a odpovědnosti se nebude zříkat,“ pokračoval klubový boss.

Vladimír Kýhos na prvním tréninku HradceFoto 

Podle něj kabina s úpravami hodností neměla problém. „Hráči jsou s tímto krokem srovnaní. Líbila se mi nesmírně reakce Jardy Bednář, který oběma spoluhráčům podal ruku a směrem k Rendovi prohlásil, že je pro něj ctí dělat mu asistenta,“ doplnil prezident Schön.

Ten dal hokejistům rovněž na srozuměnou, že dále již nestrpí rozladěnost řady hráčů z důvodu menšího zápasového vytížení. „Vydal jsem jasný pokyn, aby odteď přestali řešit, kolik kdo dostává prostoru, kdo hraje přesilovku a kdo ne. Hráči mají nařízeno, že se budou striktně řídit rozhodnutími trenéra a nebudou o nich diskutovat. Každý přijme úlohu takovou, jakou mu kouč určí. Proč to všechno? Potřebujeme, aby všichni hráči konečně začali táhnout za jeden provaz, a začali sledovat společný cíl. A tím je hrát hokej ještě v dubnu…“