Extraligu vyhrál osmkrát, pětkrát jako hráč, třikrát jako trenér, přesto nyní o semifinále mluví jako o malém titulu. Mladé Boleslavi se totiž povedlo vklouznout mezi nejlepší čtyřku a teď vyzve suveréna základní části z Liberce.„Bude to skvělá série,“ těší se kouč Bruslařského klubu František Výborný (62). První utkání se hraje ve čtvrtek.
Cítil radost i úlevu zároveň. Ne však tolik za sebe, ale užíval si toho, jak si užívají jiní. Hráči i fanoušci Boleslavi slavili v týdnu postup do semifinále extraligového play off. „Člověk by mohl říct, že získal tituly a už to má za sebou, ale toho se nikdy nenabaží,“ přiznal František Výborný.
Jaký je to pro vás pocit, když si uvědomíte, co jste s Marianem Jelínkem v Mladé Boleslavi dokázali? Před čtyřmi lety jste přišli do prvoligového celku.
„Na kluky jsem pyšný. Tohle je pro nás malý titul, to stejné jsem tvrdil loni po zvládnutém předkole. I majitel Honza Plachý říká, že účast v nejlepší čtyřce je splněným snem. S Marianem jsme přicházeli s tím, že chceme mužstvo usadit v extralize, ale dostat se z první ligy nebylo jednoduché. Kdybychom nepostoupili ani napodruhé, hráče bychom už do Boleslavi těžko lákali. Mohli bychom říkat, že do extraligy chceme, ale ta jistota by pořád nebyla a problém by se možná prohluboval.“
Zato teď žádné takové problémy nemáte.
„Boleslavi se až hanlivě říkalo barážový klub, proto jsem rád za všechny lidi, kteří pro něj pracují. Sílu jsme ukázali už loni, když jsme postoupili v předkole přes Plzeň, a pak trápili Třinec. Nyní je tu podhoubí úžasné, všichni hráči i lidé v klubu si to užívají. Je potřeba to živit pořád, ať letos dopadneme jakkoli, protože už teď je sezona úspěšná. Musíme kout železo, dokud je žhavé. Když pak vidím radující se fanoušky na tribuně, je to úžasný. Zažil jsem to na Spartě, tam stálo dvanáct tisíc lidí, tady přes čtyři, pořád je to skvělý pocit.“
Je postup mezi nejlepší čtyřku i pro vás samotného překvapením?
„Čekalo se, že série s Hradcem bude vyrovnaná, a to se potvrdilo. Byla to otázka nájezdů a prodloužení, ve kterých jsme ji překlopili na svoji stranu, přesto si myslím, že jsme si postup zasloužili o chloupek víc. Ve většině utkání jsme taktovku drželi my. Hráči se vydali na maximum, ale Mountfield má skvělé hokejisty, a když jim dáte prostor, dokážou ho využít. My si tak dokázali, že i s vynikajícím soupeřem můžeme hrát a vyhrát. Šli jsme jako tým a to je důležité.“
V čem je vaše největší síla? Dokážete aktivně napadat i hluboko v útočném pásmu s podporou obránců klidně i v prodloužení. Je to největší zbraň?
„Zatažená hra a strach o výsledek je horší než aktivita. Máme na to typy hráčů, kteří tak mohou nebo spíš musí hrát, tím jsou pro soupeře nepříjemní. Třeba Plzeň nás do play off vyloženě nechtěla, už při posledním vzájemném utkání nám říkali, že zrovna nás si opravdu do čtvrtfinále nepřejí.“
Nezměnil se také váš pohled na hokej? Kdyby se člověk podíval na hru mistrovské Sparty z roku 2007 a současnou Boleslav, viděl by obrovský rozdíl. Jiní trenéři se pořád drží toho svého.
„Jasně, že změnil. Hokej totiž za poslední roky udělal ohromný pokrok. A každou sezonou je ta změna větší napříč všemi soutěžemi, od NHL přes KHL až po extraligu. Hokej je mnohem rychlejší, důraznější a daleko jednodušší. Dnes nikdo moc dlouho puk nedrží, na to stačí dva až tři špílmachři v týmu na přesilovky, ale jinak je hokej nesmírně přímočarý. A tyto typy hráčů tu máme. Nejde o to, aby byli extrémně šikovní na puku. Důležité je, že jsou rychlí, důrazní s dobrou střelou. Série s Hradcem tohle všechno nabídla, proto si myslím, že byla jedna z nejlepších. Byl to špičkový hokej.“
Očekáváte to i od semifinále s Libercem, který hraje velmi podobným stylem?
„Ano, přesně proto. Navíc to bude parádní série i z dalších směrů, je to blízko a zápasy jsou regionálním derby. V Liberci je boom, všichni chtějí titul. Dřív měl mužstva na to, aby ho získal, nyní k němu má ještě blíž. Obě publika jsou hokejová. Samozřejmě favoritem je Liberec, nemůžu tady říkat, že je porazíme, ale v základní části jsme s ním až na jeden zápas hráli vyrovnaně. Netvrdím, že je to padesát na padesát, ale pokusíme se něco vyhrát a uvidíme, jak to dopadne.“
Čím to, že váš tým je tak kvalitní a úspěšný, když jeho velkou část tvoří hráči, které jinde nechtěli, nebo se jinde příliš neprosadili?
„To máte pravdu. Kluci tady přijali pracovitost a charakterově jsou dobří. Vím, že se to říká vždy, když je úspěch, ale viděl jsem to i v období, kdy se nám moc nedařilo. Všichni jsou poctiví, zase je tu pár skvělých hokejistů, kteří ,to někdy drželi‘ a ostatní vedle nich vyrostli. Najednou jsou třeba z Tomáše Hyky, Pavla Musila nebo Radana Lence parádní hráči. A tak by to mělo být. Na mužstvu vidím odhodlanost, kluci padají po držkách a bez toho by to rozhodně nešlo. Zato dřív sem chodili hráči, kteří tu nebyli srdcem. Nechci nikomu křivdit, ale někteří si chtěli jen vydělat a bylo jim to jedno.“
Trenérskou dvojici tvoříte s Marianem Jelínkem, se kterým se znáte dlouho. Oba jste velmi odlišní, přesto si rozumíte a vhodně se doplňujete, je to tak?
„Odlišní jsme, ale sedli jsme si od prvního dne, a role, které máme, jsme si ani nějak neplánovali nebo přesně neurčili, všechno to vyplynulo. On se stará o psychologii, obránce a kondici, já mám zase útok a jsem verbálně trochu hlučnější. Musím zaklepat, funguje to, ale zase tady nechci šířit nějaké chvalozpěvy. Ovšem je pravdou, že nás hráči respektují, viděl jsem to třeba i teď po skončení série, kdy jsme si s Hradcem podávali ruce.“
Jak?
„Některé jeho hráče jsem dřív vedl sám nebo i s Marianem, například Jardu Bednáře, Rudu Červeného, Jirku Šimánka či Karla Pilaře, gratulovali nám a člověk cítil a věděl, že je to upřímné. Říkali dokonce, že jsme byli lepší a postup si zasloužili, to opravdu potěší. Pořád vás berou, mají úctu a uznávají vás, to je strašně dobrý pocit a prožitek, přitom není o žádných penězích či slávě.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
