Jsou výjimeční. Se vším, co k tomu patří. Teď stojí proti sobě. Trenéři Filip Pešán a Josef Jandač jsou si v mnohém podobní. Perfekcionisti. Muži, kteří si dokážou jít po svém. Umí být tvrdí, konfrontační. Také úspěšní. Fanoušci je zbožňují. A také nenávidí. Oni sami s tím umí žít.
Ptali se, jestli se Josef Jandač v posledních letech změnil. „Zklidnil jsem se,“ usmál kouč. „Tedy aspoň si to myslím,“ dodal. Den před startem velkého finále byl v dobrém rozmaru. Do novinářského pléna házel trefné bonmoty, o svých odpovědích přemýšlel.
Pravda, už není ten samý trenér, který přes Liberec, České Budějovice a Pardubice přišel do Sparty. Tehdy byl kometou, s podceňovanými celky zvládl velké věci. Dvakrát postoupil do extraligy. Ovládl základní část. Tuctový ligový materiál se v jeho rukách formoval ve spolehlivá soukolí. Na jihu si ho vážili tolik, že dostal ribano se svou přezdívkou Mourinho. Fotbalového šampiona sledoval, líbilo se mu jeho chování. Styl, kterým umí uchránit mužstvo před tlakem.
Pro příklad poslouží vám jistě známá podzimní story. Chelsea tápala, trápila se. Portugalec svou zlobu obrátil na krásnou lékařku Evu a vyhostil ji od týmu. Veřejnost dostala nový příběh, než jsou výsledky. Slavný stratég věděl, proč to dělá.
Zkusme jiné téma
Inu, i Jandač se takhle chová. Když potřebuje sejmout tíhu zodpovědnosti ze svých svěřenců, odvede téma jinam. V Pardubicích si například v semifinále proti Vítkovicím postěžoval na kvalitu domácího ledu. „Doufám, že se na něm bude dát hrát hokej, a nebude to oraniště,“ zlobil se.
Postoupit tehdy nedokázal. Přesunul se do hlavního města. K týmu, který byl v troskách, skončil dvanáctý. Zahájil přestavbu a za slušný peníz postavil soubor, který v základní části vyhrál. Zároveň ale rychle skončil. Ve čtvrtfinále na Kometě.
Už tehdy uměl být Jandač na okolí přísný. Na některé metody nebyli zvyklí ani připravení hráči. Na některé odpovědi nebyli zvyklí novináři. Nepřesná otázka znamená úsečnou odpověď, otrávený obličej. Tohle má být pro mě partner k diskuzi? Pokud někdo padne v nemilost, zůstane v ní na dlouho.
Takové chování je někdy až na hraně arogance. K sedmačtyřicetiletému muži si mnozí vybudovali averzi. Dokázali to fanoušci rudého „S“, kteří Jandače po příchodu milovali a postupně začali zatracovat (aby ho nyní zase mohli vzít na milost). Nebyli sami, kdo začal pochybovat.
Někteří budou na oplátku za sebevědomé vystupování připomínat neúspěchy ve vyřazovacích bojích. Jiným bude vadit absence hvězdné hráčské kariéry. A ti závistiví, jichž taktéž není v této zemi nejméně, budou remcat i na mimohokejové podnikání.
Jandač sám to dokáže odfiltrovat. Budoucnost ho čeká jasná, povede národní mužstvo. Splněný sen, odměna za spolehlivost. Národ toto jmenování rozděluje. Odpůrcům vadí paralela s jistým Aloisem Hadamczikem.
Právě tu teď může boss sparťanské lavičky přetrhnout. Zvítězit v extralize. „Chceme ten pohár zvednout. Těšíme se na tu sérii, ale moc dobře víme, že jeden bude na konci obrovsky zklamaný,“ hlásil před bojem o titul.
Co on nám bude vykládat?
V něm ho vyzve Filip Pešán. O devět let mladší následovník, kterého stihl vést ještě jako hráče. Odborník, který se také snaží inspirovat na západě, čerpat know-how nejlepších. Detroit Red Wings. Sir Alex Ferguson. A nakonec i ten Mourinho.
V kariéře už si dokázal projít zatracením, měli ho za protekční dítko. „Dobře pro něj, že si to zažil na začátku kariéry a dokázal se z toho zvednout,“ pokýval hlavou s uznáním Jandač. Protivník, s nímž ve svých začátcích hokej také probíral. Zároveň se Pešán nebál od začátku vést svou, nehledě na obří příkop zkušeností mezi ním a svěřenci.
Na to konto dávají k dobru sérii příhod i hráči NHL, kteří Pešána zažili v Liberci zkraje jeho trenérské kariéry. „Hráč z druhé ligy a začal nám v kabině vykládat, jak bychom měli hrát, protože on to takhle hrál kdysi v Jablonci, a fungovalo to,“ nechal se pobavit trenérem jeden z nich.
Jistá jízlivost rovněž patří do Pešánova arzenálu. Na povrch vyleze obvykle ve chvíli, kdy vzduchem proletují logické, byť vůči Liberci nelichotivé soudy.
Otázka z play off na kouče Mladé Boleslavi: „Jaký je zdravotní stav hráče Musila po nedovoleném a neodpískaném zákroku?“ Jakmile dotazovaný odpoví, Pešán si změří novináře: „Vy jste nějaký specialista?“
V Liberci každopádně odvádí vynikající práci. Prozřel. Naučil se ovládat celý tým. Více i sebe. Oproti předchozímu kontroverznímu náčelníkovi Rostislavu Čadovi, který ze dne na den nechal tým na pospas, je to nebe a dudy.
Pešán dostal před startem ročníku na tuzemské poměry nebývale volnou ruku. Mohl si postavit soupisku, měl k dispozici nemalé finanční zdroje. Trefil se do charakterů, po nichž toužil. Přednesl jim svou filozofii, přesvědčil je o své pravdě.
Výsledek je jasně viditelný v odrazu tabulky i play off . Jenže. Zatím jde o jednu sezonu. O jednu konstelaci rozpoložení Severočechů a jejich soupeřů. Své kvality bude muset potvrdit opakovaně, pak teprve bude jeho cesta udávat směr.
Zatím to je Jandač, kdo je značkou dlouhodobé kvality. Jakkoliv titul ještě nezískal. Tím ji může jen potvrdit. Nikoli dokazovat.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
