Vyzařuje z něj klid starého pardála. Mluví rozvážně, s žádnými zbytky dětské naivity. Při každé větě působí, jako když sedí doma v obýváku na kanapi. Že je Jakubu Škarkovi teprve šestnáct? Nehádali byste. Mladinký brankář se stal hitem minulé prvoligové sezony, držel Jihlavu, zachytal si i baráž. Teď Česko potřebuje, aby úřadoval na Hlinkově memoriálu, který dnes startuje.



Když na konci minulé sezony vytahoval jeden super zákrok za druhým, byl docela kumšt se k němu dostat. Jihlava svůj poklad držela pod zámkem. Jakub Škarek a rozhovory? Zamítá se. Nechtěla, aby se brankářský poklad dostal do středu zájmu. Jenže on chytal tak skvěle, že se o něm mluvit nepřestávalo. Spíš naopak. „Říkali mi, ať na rozhovory radši nechodím,“ usmívá se mladý pohodář. Pro nový ročník má vyjednané střídavé starty ve Spartě.

Vnímáte vůbec, jak se hokejový výtah s vámi žene nahoru?
„Kdyby mi tohle někdo říkal třeba před rokem, koukal bych na něj jako na blázna. Nevěřil bych mu. Jsem strašně rád, že se mi něco takového povedlo a moc bych chtěl poděkovat rodině, kamarádům, učitelům a trenérům. Ti všichni si se mnou dali dost práce, podporovali mě, když to nešlo.“

Měl jste i kliku, že Jihlava vsadila na tak mladého brankáře?
„Štěstí jsem měl, určitě. Ale jenom tak všechno nepřišlo, musel jsem podávat nějaké výkony v dorostu, chytat stabilně. Pan Vlk (trenér Jihlavy) si mě vzal do áčka na přípravné zápasy. Jsem mu strašně vděčný, že mě postavil do branky.“

Pro nový ročník má brankář Jihlavy Jakub Škarek vyjednané střídavé starty ve Spartě.
Pro nový ročník má brankář Jihlavy Jakub Škarek vyjednané střídavé starty ve Spartě.

Zase vám ale kvůli povinnostem u áčka Jihlavy uteklo mistrovství světa do 18 let. Mrzelo to hodně?
„Mrzelo, šanci jet na mistrovství světa nemusíte dostat každý rok. Na druhou stranu baráž se v Jihlavě taky nehraje zrovna pravidelně. Byly to výborné zápasy. Hrál bych tam, kam by mě trenéři poslali. Kdyby mi řekli, ať jedu na mistrovství, odjel bych. Takhle jsem se snažil co nejvíc pomoci týmu k postupu do extraligy, jen to bohužel nedopadlo. Tak třeba příště.“

Bylo těžké se srovnat s tím, že vás najednou bylo v závěru sezony všude plno? Každý se zajímal, kdo je ten šestnáctiletý kluk z Jihlavy.
„Chvála se někdy poslouchala pěkně. Ale já se snažil tyhle věci okolo spíš vypouštět, nepřipouštět si, co se píše a říká. Jel jsem dál podle trenérů a snad jsem zůstal pořád stejný.“

Kolikrát jste doma za posledních pár měsíců slyšel, aby se vám hlavně nezamotala hlava?
„Táta mi tohle opakuje neustále, vlastně celou kariéru. Když se mi povede nějaký zápas, vždycky jsem od něj slyšel, že dobrý, ale abych neusnul na vavřínech a moc neslavil, že něco vyšlo. Takhle budu pokračovat dál.“

Jak jste pak vlastně bral, když se vás Jihlava snažila před mediálním tlakem chránit a nepouštěla vás na konci sezony radši na rozhovory?
(usmívá se) „Říkali mi, ať tam radši nechodím, že místo mě půjde někdo jiný. Neřešil jsem to a jen poslouchal. Kdyby mi řekli, ať jdu mezi novináře, šel bych rád. Ale bylo to asi takhle lepší.“

V následující sezoně už nebudete jen atrakce. Bude těžší potvrzovat získanou pozici?
„Nějaké ambice tam určitě budou a lidi ode mě asi začnou očekávat, že zvládnu chytat i lépe než v minulém ročníku. Myslím, že jsem přes léto dobře pracoval a budu připravený. Chci Jihlavě pomoci, co to půjde.“

Poslechněte, působíte hrozně klidně. Dovede vás vůbec něco posadit na zadek?„Emoce většinou dovedu udržet pod kontrolou. (usměje se) I když jsou věci, co mě seberou. Třeba, když prohrajeme, to mám v hlavě hodně.“

Jaké vlastně je, když musíte v šestnácti před sebou pérovat třicetileté chlapy, aby se vraceli?
„Od pérování je tam trenér. Oni po mně chtějí, abych jim říkal, kde mají volného hráče, takže o to se snažím. V Jihlavě jsme měli výbornou partu, jenom doufám, že stejné to bude i v příští sezoně.“

Nebál jste se, jak vás o dost starší spoluhráči mezi sebe vezmou?
„Trochu jo. Navíc v áčku Jihlavy byl David Honzík, výborný gólman, a najednou tam napochoduje někdo jako já. Nakonec ty obavy byly zbytečné, všichni mě přijali parádně, já se jim to pak snažil vracet na ledě.“

Na střídavé starty si vás zamluvila Sparta. Myslíte, že byste mohl brzy i nakouknout do extraligy?
„Byla by to nádhera, o tom žádná. Ale můj hlavní tým je Jihlava. S ní chci do play off a pak třeba dál, budu na sobě makat. Kdyby šance ze Sparty přišla, tak bych chtěl být připravený, ale vážně hlavně myslím na Jihlavu, extraliga by spíš byla bonus.“

Do Jihlavy teď přišel talentovaný Miroslav Svoboda a určitě ne kvůli tomu, aby dělal dvojku. Čeká vás boj o místo?
„Určitě bude chtít chytat. Podle mě je to hlavně super kluk, psali jsme si na Facebooku, když přišel k nám, vypadal, že je hodnej. Doufám, že si spolu sedneme, vzájemně se budeme podporovat a Jihlava z toho bude jedině těžit.“