Luboš Brabec
7. října 2016 • 05:20

Na Sičáka před lety řvali. U dnešních mladých to asi ani nemá cenu, říká

TOP VIDEA
TOP 5 gólů 16. kola: Škodův přesný lob i Fabiánův krásný volej TOP 5 gólů 16. kola: Škodův přesný lob i Fabiánův krásný volej
SESTŘIH Premier League: Bournemouth – Liverpool 4:3. Senzační obrat domácích SESTŘIH Premier League: Bournemouth – Liverpool 4:3. Senzační obrat domácích
VŠECHNA VIDEA ZDE

V Česku má jeden titul, jedno stříbro a třikrát skončil třetí. Ve Finsku bral třikrát bronz. Na stará kolena teď Vladimír Sičák (35) chroupe porážky v Karlových Varech, působí zde už třetí rok, moc dobře se ve zdejších poměrech vyzná. „V prvních osmi zápasech sezony jsme dřeli a makali. Byl jsem pozitivní. Jenže ty poslední dva byly bídné. Buď jsme utahaní, nebo nezodpovědní. Přijde mi, že snad i oboje,“ říká deníku Sport bek.



Leží minulý zápas v Pardubicích, po kterém jste spadli na poslední místo, hodně v žaludku?
„Začneme, skočí tam naše druhá pětka, první špatně vystřídá, dostaneme gól, pak se hned můj kolega z obrany (Martin Rohan) nechá vyloučit. To byl hodně podělanej vstup do utkání. Snížíme na 3:4, ale hned dostaneme pátý gól a jsme dole. Pardubice nehrají dobře, mají tam velké díry, dalo se s nimi hrát. Ale bohužel... Nám se zápas vůbec nepovedl. Stejně jako ten minulý domácí. Hrát jako na začátku sezony, porazili jsme je. To je ovšem jenom kdyby.“

Přitom karlovarská rychlost vypadá hodně zajímavě, často zvládáte ujíždět do brejků. Je problém v jejich řešení?
„Máme mladé kluky, hodně bruslí, takže to vypadá, že máme všude někoho. Jenže většinou to skončí stejně, buď tam přihrávka nedojde, nebo se lekneme šance a nedáme gól. Říkal jsem, že Pardubice s námi nehrály dobře a nehrály. Ale my byli ještě horší, což je blbý. Rozhodně to žádný hezký hokej nebyl. Spokojení byli asi jen pardubičtí diváci, že mají body.“

Ve Finsku jste byl zvyklý sbírat medaile, po návratu do Česka taky. Nejsou pro vás ty poslední tři roky ve Varech spíš jako očistec?
„Nemůžu říct, že by to bylo veselý. Můj život se teď hlavně točí kolem rodiny, hokej je práce. Snažím se ji dělat co nejlépe a to platí asi pro každého z nás. A medaile? To je těžký. Koukal jsem se na záznam minulého kola mezi Spartou a Kometou a říkal si, že bych si zase rád někdy zahrál hokej, na který se hezky kouká. Tady to bohužel možné není, náš úkol je jiný než hrát krásně. Všechno je o penězích, když nejsou, tým se staví špatně.“

Je sice brzy, ale už teď to vypadá, že Karlovy Vary budou hlavním kandidátem na play out. Existuje podle vás nějaká cesta nahoru?
„Brzo je, to je pravda. My se musíme vrátit k tomu, jaké výkony jsme podávali v prvních osmi zápasech, ty poslední dva byly děsné. Pořád lepší, když máme 45 střel na bránu, než hrát úplně stejně jako minulý rok. To byla teprve tragédie, neměli jsme střely, nic. Jeden kluk tahá puk a další čtyři na něj koukají. Vím, že se tohle někomu nemusí líbit, ale takhle to zkrátka bylo. A podobné věci nesmíme opakovat.“

Musíte teď, jako zkušený pardál, mladým hráčům kolem sebe zvedat hlavy, aby se nenimrali v mizérii porážek?
„No, mně spíš přijde, že tihle mladí kluci v našem týmu žádné depky nemají.“

Alexandre Mallet se snaží překonat Davida Honzíka
Alexandre Mallet se snaží překonat Davida Honzíka

Nehrotí mizerné výsledky?
„Je to zajímavější, než jsme to měli my. Když mně bylo 17, byli jsme v týmu jeden, dva takhle mladí. Teď jsme tady čtyři starý a 20 mladých. Je to těžší, kluci by se sami měli chtít prát o místo. Hlavně by si měli uvědomit, že když to tady ve Varech skončí, bude to zlé. I pro ně. Kam by šli jinam? Co budou dělat?“

Hrají o budoucnost...
„Kolikrát jim nedochází, že odsud se už moc daleko dostat nedá, když to půjde dolů.“

Má smysl zvedat hlas?
„Myslím, že ani ne. A když, tak to zvládne Venca Skuhravý, to mu jde. (usměje se) Ode mě tohle nepřijde.“

Je fakt, že si vás ani nedovedu představit, jak někoho pérujete...
„Radši podpořím ostatní výkonem, zkusím něco vymyslet pro kluky. Na křičení nejsem. Na mě řvali, když jsem byl mladý a říkal jsem, že tohle nikomu dělat nebudu. Takže já fakt ne.“ (usměje se)

Spíš v klidu o chybě promluvit, to je vaše cesta?
„Občas se s někým bavím, kluci se pak třeba omlouvají, že dali puk špatně. ´No, dal jsi mi to špatně,´řeknu. A oni, že to bylo zase ale hezký... To jsou kolikrát názory, že se divíte. Nemá cenu se s nimi ale hádat. Oni by do toho ani nešli, mají ke staršímu respekt. Teda doufám.“ (usměje se)