Vazby na český hokej se nezapřou. Rozhodně je nevyvrátí někdejší slovenský útočník Róbert Petrovický, který ještě za dob Československa vyhrál s Duklou Trenčín extraligový titul a jeho manželkou je dcera velezkušeného kouče Vladimíra Vůjtka. Nejvíc se však bývalý hráč Dallasu, St. Louis či Tampy Bay proslavil v dresu Komety Brno, se kterou se v play off 2012 dostal až do finále. "Byly to krásné časy. Uchvátilo mě, jak všichni Brňané žijí hokejem," zavzpomínal na své angažmá v jihomoravské metropoli.
Účastník tří zimních olympijských her stále sleduje svůj bývalý klub. V nynější sezoně, kdy Kometa patří mezi přední týmy ligy, ji přeje úspěch. Zůstává však ostražitý. „Česká extraliga je hodně vyrovnaná. Věřím, že má Brno mužstvo schopné úspěchu. V play off však musí vytvořit jednu partu,“ řekl třiačtyřicetiletý rodák z Košic, který před rokem ukončil hokejovou kariéru a v podstatě okamžitě přesedlal na trénování. Aktivní hokej však Petrovickému nechybí. S partou sportovců a celebrit z týmu Československý lev si rád chodívá zahrát a zavzpomínat.
Do podvědomí českých hokejových příznivců jste vstoupil především díky vašemu angažmá v brněnské Kometě. Sledujete stále váš někdejší klub, se kterým jste v české extralize vybojoval stříbro?
„Samozřejmě. Mají velice silné mužstvo. Myslím, že to mají dobře poskládané. Do Brna se vrátilo několik borců jako Martin Erat nebo Marek Kvapil. Řekl bych, že z posledních třech let mají nejsilnější kádr. Zastihla je sice vlna zranění a poslední zápasy nedopadly moc dobře. Až se však dají do kupy, tak na to jistě vlétnou po hlavě. Přeci jen stále působí v horních příčkách tabulky. Angažmá v Brně pro mě byl neskutečný zážitek, především první sezona. Poznal jsem tam dobrou partu, město a lidi. Nakonec jsme v roce 2012 došli až do finále. Nelze zapomenout na to, když celé město od malých dětí po babičky žilo hokejem. Bylo to krásné. Jen škoda, že jsme s Kometou nedosáhli na titul.“
Myslíte, že Kometa letos vyhraje?
„Přeju jí to, ale těžko říct. V české extralize se hraje velice vyrovnaný hokej. Když si vezmu mojí první sezonu v Brně, tak jsme postupovali do play off z desátého místa. Záleží, jaká bude forma. Věřím, že Kometa má mužstvu, které je schopné vybojovat úspěch, ale vyřazovací část je hrozně zrádná. Někdy jsi na koni, jindy zase totálně pod psychickým tlakem. Jsem zvědavý, jak se chytnou na začátku play off.“
V podstatě celou minulou sezonu se výbornou hokejem prezentoval Liberec. Vyhrál prezidentský pohár a ve vyřazovací části neměl konkurenci až na finálovou bitvu se Spartou…
„ Liberec poskládal bezesporu velmi silné mužstvo. Na každé pozici měli skvělého hráče. Samozřejmě hrály roli i ostatní věci, co se týká přípravy atd. Základní kostra týmu však vydržela po celou sezonu. Obešli se bez dlouhodobějších zranění. Každý věděl, jakou má úlohu. Od gólmana po útočníky čtvrté lajny si všichni věřili. Jánko Lašák se velmi dobře činil. Řekl bych, že to bylo pramenem úspěchu.
Řekl byste, že má nynější sezonu podobnou kostru i Brno?
„Především je třeba říct, že Kometa má kvalitní hráče. Dokázala to hlavně na začátku extraligy. Dlouho byli Brněnští na prvním místě. Aktuálně jsou sice níž, ale pořád jsou nahoře, což je dobře. Pro Brno bude důležitá výchozí pozice do play off. Pozitivní by jistě byl start série na domácím ledě. Důležité taky bude, zda stihnou doléčit všechna zranění. Můžete mít v kádru výborného a rozdílového hráče, ale v play off je potřeba celá parta. Všichni si musí pomáhat, protože v závěrečných bitvách rozhodují detaily.“
Myslíte, že zvládá Libor Zábranský svojí úlohu majitele a zároveň trenéra Komety?
„Libor se v hokeji pohybuje už dlouhou dobu na to, aby věděl, co je dobré pro jeho mužstvo. Všechny hráče si vybral a neustále je pozoruje. Navíc má okolo sebe mnoho lidí, kteří mu pomáhají. Řekl bych, že mu jeho organizace funguje. Nemá to nejjednodušší, protože každá manažerčina je velká skládačka. Věřím však, že má všechno pevně pod kontrolou.
Už je to rok, co jste ukončil svoji bohatou hokejovou kariéru. Čemu se nyní věnuje trojnásobný účastník olympijských her či mistr světa z roku 2002?
„S aktivním hokejem jsem skončil před rokem v Trenčíně. Hned potom mi tam nabídli, že bych mohl dělat asistenta trenéru Miloši Holaňovi, kterého však zanedlouho vystřídal Josef Turek. Nakonec jsme oba skončili. Nesplňovali jsme výkony, které vedení očekávalo. Nyní si užívám trochu odpočinku a nabírám nové síly. Pokud přijde nějaká nabídka nebo bych chtěl trénovat děti.“
Baví vás trénování?
„Ano. Není to sice jednoduchá práce pro někoho, kdo do toho skočil takhle přímo jako já, ale řekl bych, že základy mám. Navíc si chci přitom dokončovat školu. Nejdůležitější je však praxe. Lehčí než trénování je rozhodně hraní hokeje.“
Jak moc vám chybí aktivní hokej?
„Myslím, že ani nechybí. Jsem s ním neustále v kontaktu. Doma u televize, nebo na zimáku v Trenčíně. Pokud to vyjde, tak bych rád zamířil do Brna, kouknul se na kvalitní hokej a pozdravil kluky.“
Udržujete s některými hráči z Brna stálý kontakt?
„Pořád se bavím s Jóžou Kováčikem. Když projíždí okolo Trenčína, tak se vždycky sejdeme.“
V polovině ledna jste se zúčastnil hokejové exhibice ve městě Partyzánské, kde jste si zahrál v týmu Československý lev po boku bývalého reprezentačního kapitána Igora Liby nebo Ľubomíra Sekeráše, vašeho někdejšího parťáka z Trenčína. Předpokládám, že jste si utkání užil, viďte?
„Takové akci si vždycky užívám. Ono je jedno, zda jde o hokej, fotbal nebo jiné sporty. Baví mě to. S bývalými hráči už se nevídáme tak často, jako když jsme byli spoluhráči a soupeři. Čím jsme starší, tím máme každý jiné zájmy, žijeme jinde a děláme něco jiného. U těchto akcí mě těší, že se můžu sejít se sportovními legendami. A to nejen z hokeje. Sejdeme se, pokecáme a pak se taky trochu zapotíme při zápase. (směje se)“
Myslíte, že má potenciál tato spolupráce Čechů a Slováků přes sport a kulturu?
„Určitě. Nekoná se to každý den. Když je na to čas, tak pak máte jedno, jestli se bude hrát v Čechách nebo na Slovensku. Dokonce už tým jezdí i do Itálie. Jak už jsem říkal. Je to dobrá sranda se sejít s bývalými sportovními legendami, zahrát si spolu a prostě jen poklábosit o životě.“
Zavzpomínal jste si například s Ľubomírem Sekerášem na společné akce v dresu slovenského národního týmu?
„Je pravda, že Ľubomíra vidím častěji. Mnohdy se potkáme, když jsme v Trenčíně. Má teď však hodně práce. Jinak jsme samozřejmě zavzpomínali. Hráli jsme spolu za Slovensko a taky v Trenčíně. Vždycky jsme byli parťáci na ledě i mimo něj. Společně jsme se bavili hokejem a životem.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
