Mezi třemi tyčemi působí jako mág. V dresu Dukly Jihlava, v níž hostuje z Třince, letos jen sedmkrát okusil hořkost porážky. Sní o NHL, pro příští rok se ale pokusí rozzářit svou hvězdu v extralize. Miroslav Svoboda opanoval statistiky WSM ligy, spolu s Jakubem Škarkem vytvořili nejsilnější brankářský tandem. O nečekaném kamarádství, vtípcích ze šatny, svém dalším působišti a vrcholící baráži mluvil v rozhovoru pro Sport.
S Jihlavou se vám povedlo famózně vstoupit do baráže. Po pěti zápasech máte na kontě 11 bodů a jste první. To je skoro říše snů, ne?
„To máte pravdu. Samozřejmě takový vstup byl naším cílem. Na druhou stranu to opravdu nepřeceňujeme. Všechny zápasy do teď byly extrémně vyrovnané, rozhodují malé chyby. My to hrajeme na tým. Říká to asi každý, ale u nás je opravdu perfektní kolektiv. Není to tak, že odtrénujeme a každý si jde po svých. Žijeme spolu i mimo led. V tom je naše síla.“
Pomohla vám třeba i role papírových outsiderů? Podle předpokladů jste měli být až ti čtvrtí v řadě.
„To si nemyslím. My jsme se o nějaké prognózy a sílu týmů na papíře vůbec nezajímali. Jedeme si pořád to svoje. Od srpna je to stejné. Máme od trenéra stanovenou taktiku a tu dodržujeme. Nikdy jsme se nekoukali dopředu na baráž nebo na play off. Prostě jsme chtěli vyhrát každý jeden zápas a teď jsme tam, kde jsme.“
Baráž je extraligová soutěž, vy jste si extraligu zkusil jen dvakrát před lety v dresu Třince. Nebyl jste nervózní z možné vyšší kvality soupeřů?
„Byl. Měl jsem k tomu velký respekt. Kluci v Jihlavě baráž hráli už loni, takže ti věděli, co je čeká. Není jednoduché, se do extraligy dostat. Já ji vlastně vídal jen v televizi, takže jsem obavy měl. Moc mi ale pomohlo utkání ve Varech, kde jsem dostal tři laciné góly. Kluci ale skórovali čtyřikrát, a to gólmanovi hrozně psychicky pomůže. Víte, že na to nejste sám.“
Už po postupu do baráže proběhly v Jihlavě obrovské oslavy. Dovedete si představit, co se bude dít, když vybojujete extraligu?
„No, bylo by to určitě velké. Pár tahounů na podobné akce v týmu máme! (smích) Lidi celkově v Jihlavě hokej hodně prožívají. Když jsem sem v srpnu přicházel, vůbec jsem netušil, co tu pojem Dukla pro mnoho lidí pořád znamená. Má to tu tradici, hlubší smysl a my to cítíme.“
Z osobního hlediska zažíváte asi nejlepší sezonu kariéry. Byl jste s přehledem nejlepším gólmanem WSM ligy (průměr 1,70 a úspěšnost zákroků 94,5 procent). Sledoval jste svá čísla?
„Občas jsem se na to podíval. Čísla to jsou hezká. My jsme ale v Jihlavě hráli celý rok fakt hodně defenzivně. I když jsme prohráli, tak to bylo třeba jen 1:2. Jindy jsme vedli o pět gólů, ale spoluhráčům nebylo jedno, jestli inkasujeme jednou nebo třikrát. Je to úspěch celého týmu.“
Letos jste nastoupil do 35 zápasů, z nich jste 28 vyhrál. To je obdivuhodná bilance.
„Vidíte, to jsem ani nevěděl. A to jsem v sezoně prohrál čtyři zápasy v řadě. Kdyby to byly třeba jen dva, mohli jsme být první. Ale zase nemůžeme chtít všechno. Je to pěkné, každý rád vyhrává a mě se to letos daří. Smůlu jsem si asi vybral loni, protože letos se mě štěstěna drží až neskutečně.“
Jak je pro vaše výkony důležitá konkurence v podobě Jakuba Škarka?
„Velmi. Před sezonou mě mé okolí od angažmá v Jihlavě odrazovalo právě kvůli Kuby. Obavy jsem z něho měl. Je mladý, talentovaný a navíc místní. Z ničeho si nedělá hlavu, chce prostě jen uspět v hokeji. Po měsíc to ale opadlo. On je skromný, vychovaný, upřímný kluk. V dnešní době a v hokeji obzvlášť takových lidí moc není. Já jsem si ale věřil. Po loňské slabší sezoně jsem chtěl dokázat, že chytat umím. Snad se to povedlo.“
Jste mladí, oba chcete chytat. Až se nechce věřit, že byste mohli být kamarádi.
„Upřímně, já jsem tomu taky nevěřil, že můžeme být přátelé. Už jsem za život potkal hodně brankářů, ale ještě nikdy jsem nikomu nepřál úspěch tak, jako jemu. Hodně tomu pomohl i náš gólmanský trenér Petr Jaroš, který s námi o těchhle věcech dost mluvil. Před dvěma roky bych neřekl, že mě může takové střídání v brance někam posunout, ale opak je pravdou.“
Jak k pohodě vás obou přispívá známý šprýmař, týmová trojka, Lukáš Sáblík?
„Ani si neumíte představit, jak moc. Lukáš je ale obrovský profesionál. Ve 40 letech si nedovolí vypustit jedinou rozcvičku. To mi přijde neuvěřitelné. Ještě navíc, když to musí podstupovat s takovými mladými voly, kteří si z něj v jednom kuse dělají srandu! (smích) Mně i Kubovi se vším pomáhá. Jsme mladí a svět jsme ani jeden nesnědli, takže jsme mu za rady moc vděční.“
Jak si ho dobíráte? Říkáte mu „dědku“ nebo nějak podobně?
(smích) „Ne, zas tak moc bychom si asi nedovolili. Je toho hodně, ale nechal bych to v šatně.“
A co jeho vtípky na vaši adresu? Viděl jsem třeba krásnou růžovou barbie tapetu s poníky na stěně v rohu Kuby Škarka…
„Sakra, to mě Kuba zabije! (smích) Ten nápad dostal samozřejmě Lukáš, když byl Kuba na repre akci osmnáctek. Já se pro to ale taky nadchnul a hned jsem se angažoval. Upletli jsme na sebe hrozný bič, protože to tapetování nebylo vůbec jednoduché. Dělali jsme to asi dva dny. Teď to nejde strhnou, protože by šla pryč i celá omítka.“
Letošní sezona vám teprve vrcholí, ale vy už jste údajně podepsal smlouvu na příští rok s Plzní. Je to pravda?
„Já bych o tom zatím nerad mluvil. Už samozřejmě vím, kde budu chytat, ale nebylo by to fér vůči našim fanouškům. Opravdu se teď soustředím jen na Duklu. Myslím, že i na mých výkonech je to maximální soustředění na baráž vidět. Ten klub jsem si zamiloval a chci pro něj odvést maximum.“
Před sezonou jste říkal, že vás láká cizina. Nechtěl vás mít Edmonton pod dohledem v Kanadě?
„Nabídka od Edmontonu přišla, ale z první ligy do NHL je cesta asi nemožná. Poslali by mě do ECHL, což jsem nechtěl. O prázdninách opět pojedu na nováčkovský kemp, tak uvidíme.“
Sníte o tom, že si jednou NHL zachytáte?
„Víte, mně to přijde pořád hrozně vzdálené, jako sci-fi. Před pěti lety bych ani neřekl, že vůbec můžu být někdy draftovaný. Já jsem obyčejný kluk ze Vsetína. Taťka dělá na Lapači ledaře. Moc mi pomohl. Nikdy jsem ale nebyl žádný protekční synek. Všechno jsem si musel vydřít sám. Budu makat dál a třeba to jednou vyjde.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
