V hokeji nejde jen o výsledky. Nedílnou součástí, kterou ovšem většina fanoušků přehlíží, je zajištění klubu z pohledu financí. V obsáhlém rozhovoru pro klubový web se tuto problematiku pokusil rozklíčovat sparťanský majitel Petr Bříza. Kolik partnerů je potřeba na extraligovou sezonu? „Zatím jsme přibližně na počtu 120,“ prozradil. Řeč byla také o částech rozpočtu, počtu prodaných permanentek či návštěvnosti.
O penězích se v českém hokeji příliš otevřeně nemluví. Z pochopitelných důvodů, majitelé klubů nechtějí veřejnosti dávat prostor na kritiku z pohledu financí. Sparťanský vlastník a předseda představenstva Petr Bříza se sice rozpovídal, ale několik zásadních informací jako je výše rozpočtu stejně neřekl.
Od doby, co klub koupil od společnosti Sportovní holding Praha, musí rozpočet zaštitovat sám. Pro Břízu to není jednoduchého, Sparta patří mezi největší české kluby s rozsáhlou základnou fanoušků. Zatím se to ale bývalému brankáři daří. „V našem případě je nutnost mít partnerů co nejvíce. Letos jsme zatím na počtu přibližně 120,“ vysvětlil.
Zároveň je rád, že současní partneři za Spartou i po výbuchu v jarním play off, kdy Sparta vyhořela ve čtvrtfinále s Kometou (0:4 na zápasy), stojí. „Je fantastické slyšet od partnerů slovo my. Měli jsme dobrou sezonu, silný mužstvo, co se stalo? Proč jsme tak snadno prohráli? Ne vy, nebo oni, ale my!“ líbí se Břízovi jejich přístup.
Rozpočet: 80% sponzoři, 20% vstupenky
Na otázku ohledně obřích log sponzorů na dresech, která se nelíbí fanouškům, přinesl Bříza až útočnou odpověď: „Na to je jednoduchá odpověď založená na jednoduché matematice. Buď musí celý schodek rozpočtu uhradit majitel anebo bude stát lístek na zápas 1 500 korun. Případně bychom museli zkusit poprosit hráče, jestli by nehráli zadarmo. Anebo hrát jen s juniory.“
Jakou poměrnou část rozpočtu Sparty tedy pokryjí sponzorské peníze? „Jde o absolutně zásadní část. Když porovnám partnery a ticketing, tedy dva nejdůležitější druhy příjmů, je jejich podíl přibližně v poměru čtyři ku jedné,“ vysvětlil 52letý bývalý brankář, který svou bohatou kariéru ukončil na jaře 2006 předposledním sparťanským titulem.
Tedy 80% sponzoři, 20% tržby z prodeje vstupenek. Chod extraligového klubu je téměř zcela závislý na partnerech. „Hokejový klub nemůže generovat mega příjmy z prodeje hráčů nebo účasti v evropských pohárech. Za hráče, kterého plně vychováte do NHL a nedělíte se o platbu s jiným klubem, utržíte maximálně 240 tisíc amerických dolarů. Do KHL a Evropy odchází většina hráčů po ukončení smlouvy a zdarma,“ řekl Bříza.
Nalákat nové fanoušky je obtížné
Počet prodaných permanentek se prý už 15 let nemění, přibližně jde o 3 000 kusů, z toho 1 400 jde do firem, k rodičům hráčů nebo jsou součástí obchodních vztahů. Výkyvy mezi jednotlivými sezonami jsou v řádech stovek kusů a výrazně se neliší ani po úspěšných či neúspěšných sezonách.
Sparta se snaží toto číslo zvýšit, nejde však o jednoduchou záležitost. V Praze končí průměrná pracovní doba později než v jiných městech, mnoho lidí nestíhá začátek ani v 18:30, ačkoliv jde o nejpozdější začátek v extralize.
V hlavním městě je navíc tolik možností, jak trávit volný čas, Sparta to má tak dost obtížné. „Je to asi přirozený rytmus každého velkoměsta, kdy musíte dělit svůj čas a peníze na daleko více aktivity a výdajů. Zavázat se na 26 večerů se Spartou je tak v Praze bohužel pro spoustu lidí až příliš svazující,“ zmínil Bříza.
Pražský klub loni nalákal do ochozů O2 areny 8 032 diváků, což bylo nejvíce ze všech klubů. Šlo o nárůst více jak 400 diváků oproti minulé sezoně (7 612) a téměř o dva tisíce oproti poslednímu ročníku v Holešovicích (6 116). „Bylo to jednoznačně skvělé číslo. Z něj jsme nadšení a ukazuje nám, že můžeme ještě růst,“ uzavřel sparťanský majitel.
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
