+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
2. června 2007 • 00:00

Keenan? Problém...

Autor:



Útočník Róbert Petrovický je stejný cestovatel jako švagr Vladimír Vůjtek OSTRAVA - Tihle švagři by spolu klidně mohli založit hokejovou cestovní kancelář. Jako by se předháněli, kdo vystřídá víc štací. Vladimír Vůjtek jich nasbíral osmnáct, jeho švagr Róbert Petrovický zatím prošel sedmnácti kluby. Ale co nevidět Vůjtka překoná. Sezonu zahájí ve Vítkovicích a pak se přesune do švédského Leksandu. * Jako byste se navzájem předháněli. To je váš rodinný souboj, nebo tradice? (směje se) "Ne, to je hokejový život. Jsem rád, že jsem toho tolik procestoval. Byla to výborná zkušenost. Poznal jsem velkou část světa, Ameriky, Švýcarska... A odnikud mě nevyhodili, takže jsem spokojený." * Spousta lidí nemá časté stěhování rádo, evidentně k nim spolu s Vůjtkem nepatříte... "Zvykl jsem si na to v Americe. Když jsem byl sám, nevadilo mi to vůbec. Ani s přítelkyní, se kterou jsem se později oženil. Prostě to patřilo k tomu. Chtěl bych se už usadit, vím, že se blíží konec kariéry. Ale ještě tři čtyři roky chci hrát, takže to musím brát se vším všudy." * Říkal jste, že vás odnikud nevyhodili. Opravdu? "Nó, tak...(chvíli přemýšlí) Zažil jsem dobré i těžké chvíle. Možná mi něco chybělo, abych se napevno probojoval do NHL. Asi jsem v ní začal moc brzo, už v osmnácti. Ale vydržel jsem v NHL devět roků, to taky není k zahození." * Draftovaný jste byl hodně vysoko. V roce 1992 si vás Hartford vybral jako devátého v pořadí. Proč se vám nepodařilo vybojovat pevné místo v sestavě? "Byl tam trenér, který neměl moc pojem o evropském hokeji. Generální manažer mě sice sledoval dva tři roky před příchodem do týmu, ale rok po mém nástupu odešel do vedení NHL. Ztratil jsem oporu. Možná jsem potřeboval i trochu víc štěstí, abych se tam usadil. Měl jsem třeba výborný první tréninkový kemp, jenže pořádně nevěděli, co se mnou. Ale nelituju, bylo to pěkné." * Hrál jste pak i za Dallas, St. Louis, Tampu Bay a Islanders. Na co vzpomínáte nejradši? "Po hokejové stránce to bylo nejlepší v St. Louis. Byli tam fantastičtí hráči, třeba Brett Hull nebo Al MacInnis. Jen s trenérem Keenanem jsem měl trochu problém. Asi patnáctkrát jsem třeba jenom na jeden den letěl na otočku na farmu. Jednou mě tam dokonce poslal autem. Dvanáct hodin cesty! Pak mi volal, že za pět hodin mám být zpátky. Prostě zážitek. Ale hokejově to bylo v St. Louis super. A co se života týče, tak nejradši vzpomínám na Tampu Bay. Florida, výborná parta, často jsme hráli golf." * Takže tam jste podlehl golfu, který je vaší velkou vášní? "Ne. Začal jsem s ním už v Hartfordu. Hned, jak jsem přišel do Ameriky, mě golf chytil. Co taky v létě dělat? Ráno jsem si zatrénoval na suchu a po obědě hrál golf. Je to droga." * Váš pětiletý syn už prý taky umí vzít golfovou hůl do ruky, je to tak? "Nedávno vzal palici a odpálil 142 yardů! Fakt, měřili jsme to. Na pětiletého chlapce to je hodně slušný výkon. Bylo to sice trochu s větrem, ale i tak to byla skvělá rána. Lidé, kteří u toho stáli, mu hned začali říkat Puma Boy. Prý ještě chvíli a bude z něj Tiger!" (směje se) * Takže z něj bude golfista? Ne hokejista? "Uvidíme. Hokej hraje taky. Teď je důležité, aby sportoval, později si vybere sám. Stejně tak dcera. Baví ji krasobruslení, se staršíma děckama pinká tenis. Nebudu je do ničeho nutit. Jen jim chci zajistit podmínky. Jako to kdysi udělal táta pro mě." * A jak děti vzaly stěhování? Po šesti letech ve Švýcarsku se přes Ostravu přesunete do Švédska. "Vzaly to výborně. Jejich první řeč je angličtina, tou už mluví perfektně. Německy taky trochu zvládají a samozřejmě mluví slovensky a česky. Dokonce dokáží povědět i ř... (důkladně sám vyslovuje) Změnu přivítaly, určitě to bude i pro ně zajímavé." * Z Trenčína se z minulosti dobře znáte se Žigmundem Pálffym i Ľubomírem Sekerášem. O oba je zájem v české extralize. Nebavili jste se spolu, jak se rozhodnou a kam zamíří? "Zrovna jedu s Pavlem Demitrou, Mariánem Hossou a Jánem Pardavým do Rakouska na golf, ale s Žiggym ani Lubem jsem ještě nebyl. Je fakt, že oba jsou pořád fantastičtí. Třeba Lubo může hrát do pětačtyřiceti jako Chelios. Možná se v extralize ještě potkáme." *** RÓBERT PETROVICKÝ Narozen: 26. října 1973 v Košicích Pozice: hokejový útočník Draft: 9. v roce 1992 (Hartford), výše se ze slovenských hráčů v historii umístil jen Marián Gáborík (3.) Kluby v NHL: Hartford (1992-95), Dallas (95/96), St. Louis (96-97), Tampa Bay (98-99), New York Islanders (00-01), v NHL odehrál 208 zápasů a nasbíral v nich 65 bodů (27+38) Kluby v Evropě: Trenčín (90-91), MODO (Švédsko, 00-01), Ambri-Piotta (Švýcarsko, 01-03), Langnau (Švýcarsko, 03-04), Curych (Švýcarsko, 04-07) Reprezentace: mistr světa z roku 2002, třikrát startoval na olympijských hrách (Lillehammer 1994, Nagano 1998 a Salt Lake City 2002) Zajímavost: za ženu má dceru hokejového trenéra Vladimíra Vůjtka - Šárku. Hokej hraje i jeho mladší bratr Ronald, který si také zahrál v NHL i slovenské reprezentaci.

Témata: 







Klasická verze
Mobilní verze