13. června 2015 • 14:00

Růžička promluvil o své aféře. Trenérova zpověď má ale plno děr

Kauza kolem Vladimíra Růžičky zdaleka nekončí
TOP VIDEA
V Plzni budu až do smrti, řekl kapitán Petržela. Divil se zprávě o odchodu Ďuriše V Plzni budu až do smrti, řekl kapitán Petržela. Divil se zprávě o odchodu Ďuriše
Trenér Třince Kýhos po výhře v Plzni o kauze Polanský: Tým to utužilo Trenér Třince Kýhos po výhře v Plzni o kauze Polanský: Tým to utužilo
VŠECHNA VIDEA ZDE

Kauza kolem kouče Vladimíra Růžičky nabobtnala do rozměrů, jakým se v historii českého hokeje vyrovnají jen někdejší sázkařské aféry. Dva měsíce po vypuknutí případu jeho hlavní aktér obsáhle promluvil.



V rozhovoru pro Mf Dnes, jemuž byl přítomen trenérův právník, Vladimír Růžička reaguje na svědectví rodičů, podle nichž požadoval peníze, popisuje setkání s Miroslavem Palaščákem, jehož tajně pořízená nahrávka schůzky s Růžičkou kauzu spustila. A mluví také o roli Jiřího Moučka, který měl být Růžičkovým „výběrčím“. Deník Sport některé odpovědi přetlumočil a okomentoval.

Kdyby nepřišla nová svědectví rodičů, tak byste trenérem národního týmu zůstal?
RŮŽIČKA: „Kdyby se řešil jen ten první případ (video, které zveřejnil Miroslav Palaščák), tak asi ano.“

SPORT: „Asi, nebo doopravdy? Už tehdy byly tlaky na Růžičkovo odstoupení, do vyšetření případu k němu vyzýval i Sport. Palaščákovo video se objevilo těsně před mistrovstvím světa v Praze. „Byl bych šašek, kdybych ho odvolal,“ oznámil svazový šéf Tomáš Král. Je nám líto, ale to neomlouvá, proč hned po šampionátu Růžička nevystoupil na svoji obhajobu, případně své působení u reprezentace aspoň nepřerušil, dokud nebudou podezření vyvrácena. Praštil s tím, až když vyplavaly další skutečnosti. Možná i na radu někoho jiného.“

Nikam jste (po zveřejnění Palaščákova videa) nevolal? Třeba na svaz, abyste to vysvětlil?
RŮŽIČKA: „Já jsem to jenom slyšel, měli jsme asi trénink... Tam jsem vlastně udělal první rozhovor, kdy jsem nevěděl, co se děje, neviděl jsem to video. Právě proto jsem tam mluvil o půjčce, protože jsem jen věděl, že jsem ty peníze poslal zpátky v listopadu. V těch věcech se nevyznám.“

SPORT: „Růžička je hokejový génius, obchodní a administrativní záležitosti mu však jsou naprosto cizí. Slova o půjčce už proto zavánějí právnickou rétorikou. Najednou zná odpověď. Zpočátku měl ale raději mlčet. Do případu by se tolik nezamotával.“

Řekl jste Palaščákovi, že se postaráte o jeho syna?
RŮŽIČKA: „Neřekl bych postarat. Když tenkrát přišel Jirka Mouček, tak říkal, že by pomohl sehnat peníze pro klub. To byl rok 2011 a já jsem byl jedním z akcionářů. Informoval jsem o tom Tomáše Rosena, který byl šéf klubu.“

SPORT: „Důležitý moment. Ať mělo jít o cokoli, o penězích nezačal mluvit Růžička, nýbrž jeden z jeho kumpánů Mouček. Lehkoživkové s veksláckými manýry se na něj nalepovali, k Růžičkovi chodili jako na utajené karbanické „valchy“. Jeho jménem obraceli peníze, starali se o věci, jimiž se sám třeba ani nechtěl zabývat. Ať už muže v pozadí Růžička ponoukal, nebo ne, jednal jeho jménem, těšil se důvěře. To byla časovaná bomba.“

Bral jste si peníze od rodičů?
„Ne.“

Ani za výchovné?
RŮŽIČKA: „Jasně, ale to jsme řešili s Frantou Pomahačem (sekretář Slavie). Když někdo chtěl přestoupit, tak je to možné, ale to berete úplně normálně. Přece když hráč odchází pryč, tak se musí zaplatit klub. Samozřejmě když je to kluk, kterému je deset nebo jedenáct, tak pochybuji o tom, že by Slavii vyplatil klub, kam ten hokejista přestupoval, takže to asi museli platit rodiče. Ale je možné, že si to ti rodiče nějak divně vysvětlují. Já nevím. Ti rodiče by to měli vědět, že se výchovné musí zaplatit, že to není pro trenéry.“

SPORT: „Klubům je vytýkáno, že rodiče ždímou, třeba i kvůli tabulkovým odstupným. Někteří však nevědí nebo nechtějí přiznat, že výchovné se musí zaplatit a nejde (většinou) do kapes trenérům či bafuňářům. Pro rodiče bývá hokejový klub prostředkem k dosažení i jejich snů a cílů. Spousta se jich snaží synovi zametat cestu za každou cenu. Tady bují podhoubí protekce a úplatků. Jakmile se sen rozplyne, nemusí to být tím, že klukovi někdo ukřivdil, ale že na to neměl. A to si mnozí rodiče nejsou ochotni připustit, hledají důvody všude kolem.“

Jaký vztah máte k Jiřímu Moučkovi, který podle svědectví rodiče k placení vybízel?
RŮŽIČKA: „Jsme známí, známe se z hokeje, nejsme úplně nejlepší kamarádi.“

SPORT: „Ne zrovna klíčová věc, nicméně toto tvrzení k pravdě opravdu nemá blízko.“

Co dělal na Slavii?
RŮŽIČKA: „Chodil na hokej a poslední tři roky pomáhal shánět peníze. Ale já jsem se o něj nestaral. Když jsme měli trénink, tak se občas přišel podívat, pozdravil jsem ho. Nevím, že bych s ním někdy řešil, že chodí za rodiči a shání peníze, to vůbec nepřipadá v úvahu. To slyším teď prvně.“

SPORT: „Nevím, nepamatuji se... Aha, tak teď, jak mi to říkáte, vzpomněl jsem si... Jak z filmu. Tady opět zaúřadovala právnická podpora.“

Stalo se někdy, že by vám pan Mouček přinesl nějaké peníze?
RŮŽIČKA: „Jednou, v případě pana Palaščáka. Na dvě splátky. Řekl, že je to sponzorský dar.“

Jak se ze sponzorského daru stala půjčka, jak teď tvrdíte?
RŮŽIČKA: „Pořád tam nebyly žádné vystavené doklady. Ty peníze byly v trezoru a nedaly se použít.“

SPORT: „Ještě jednou a popořádku. Růžička vyřídil pro Slavii sponzorský dar, jak tvrdí. Následně se dozvídáme, že se jedná o půjčku. Ať už ji potřebuje kdokoli (tady to má být Slavia), půjčka bývá od toho, abyste finance obdrželi co nejrychleji. Tady však půjčka (250 tisíc) leží rok v trezoru Slavie, po dalším roce k ní přibude půjčka č. 2... A když se Slavia s Růžičkou natvrdo rozhádá, dojde na rozchod, jednou z prvních věcí, co trenér udělá, půlmilionovou půjčku určenou Slavii vrátí z rodinného účtu. Jestliže máte pocit, že této logice rozumíte, pak se radši objednejte na komplexní vyšetření.“

Proč k tomu nebyly doklady?
RŮŽIČKA: „Pan Mouček je nedonesl. Další rok přinesl druhou splátku a papíry pořád nebyly. U druhé splátky už jsem věděl, že je to od pana Palaščáka.“

SPORT: „A odkdy je to postavené tak, že doklady musí přinést pouze ta strana, která dává dar? Samozřejmě, že veškeré „papíry“ mohla obstarat i Slavia. Respektive měla, když podle Růžičky Palaščák s dodáním dokladů tak dlouho otálel. Pravděpodobnější tedy bude, že v Edenu o žádných sponzorských penězích nevěděli a ani Palaščák nejevil touhu po tom samém.“

Tu druhou splátku vám přinesl pan Palaščák osobně?
RŮŽIČKA: „Přinesli mi to oni spolu (s Moučkem). Řekl, že je to na klub. Řekl jsem mu, že je třeba dodat ty doklady.“

Na co měly být ty peníze použity?
RŮŽIČKA: „Na vybavení posilovny pro A tým. Ten sponzorský dar na to byl určený, ale pořád jsme neměli ty papíry.“

To vybavení ale Slavia pořídila.
RŮŽIČKA: „Ano, ale z jiných peněz.“

Proč jste převzal dalších 250 tisíc, když jste neměl doklad ani na tu první platbu?
RŮŽIČKA: „Protože bylo řečeno, že to bude pět set tisíc nadvakrát. Jirka Mouček řekl, že na to dodá doklad.“

SPORT: „Mouček disponuje statisíci korun pro Slavii. Ten Mouček, s nímž se Růžička sotva pozdraví... Ale proč by někdo takový nemohl mít tak silné kompetence? Pro Slavii jsou to drobné, když se našly peníze na třičtvrtěmilionový měsíční plat pro Růžičku.“

Rozlišoval jste osobní finance a peníze klubu?
RŮŽIČKA: „I na té nahrávce říkám, že to je sponzorský dar. Proč bych si bral nějaké peníze? Já jsem byl velice dobře placený ve Slavii. Hodně dobře.“

SPORT: „Opět návod od právníka. Jak již bylo řečeno, jednou půjčka, podruhé sponzorský dar. Ale hodně lidí nevěřícně kroutí hlavou nad tím, proč by měl Růžička zapotřebí brát peníze bokem. Jeho měsíční příjem se odhadoval na 700 až 800 tisíc korun. Hokejem si nevydělal tolik, co jeho arcirival Alois Hadamczik při podnikání, ale nouzí netrpěl. A kromě vlastní rodiny se s odpovědností pantáty staral i o svůj hokejový klan. Nic neobvyklého není na tom, že rodinné finance spravovala manželka a peníze byly posílány z účtu s jejím jménem. I největší kápové nedají na svoji ženu dopustit.“

Do Chomutova za vámi jde spousta slávistů...
RŮŽIČKA: „Mám hokej strašně rád, a kdo mě zná, ví, že pro něj žiju, a z toho, co se děje, je mi na duši hrozně. Pro kluky jsem dělal první poslední. Proto je mi z toho divně. Pro mě to byla rodina. Sledoval jsem pátou a šestou třídu, tréninky. Vůbec nevím, co k tomu říct. Jsem v Jiříkově vidění. Po všech těch událostech se mi ale už nechce starat se o mládež.“

Proč?
RŮŽIČKA: „Protože vidím, co se děje všechno okolo. Když nejsou rodiče spokojeni s kariérou dětí...“

SPORT: „A těch, co o ně pečují.“