Americký obránce Chris Chelios v rozhovoru pro deník Sport říká, že podvádí čas MALIBU/PRAHA - Ve vlasech pár šedin, ale jinak vyrýsovaná postava. Kondiční testy má lepší než dvacetiletí mladíci. V pětačtyřiceti patří Chris Chelios stále k nejlepším obráncům v NHL. "Ano, šidím čas," reaguje s úsměvem legendární bek v exkluzivním rozhovoru pro deník Sport. O konci zatím nepřemýšlí, ale přiznal, že s hokejem sekne nejspíš v době, kdy skončí Dominik Hašek, jeho velký kamarád a parťák z Detroitu... Do telefonu se několikrát zasmál, mluvil uvolněně. Nevyhnul se ani otázkám na věk, naopak o něm dokázal vtipkovat. "Nejste první ani poslední, kdo se ptá," vykládal. Jeho elán je úctyhodný. Angažuje se v hráčské asociaci NHLPA, je pověstný drsnými tréninkovými dávkami, na ledě patří pořád k nejlepším, provozuje několik barů, doma má čtyři děti... "Nemám rád, když se toho moc neděje," říká. Ten chlapík prostě opravdu dokazuje, že na věku nezáleží. * V Americe je dobrým zvykem se zeptat, jak se ten druhý má. Tak jak tedy? "Dobře začínáte! (směje se) Ano, mám se dobře, velmi dobře. Díky moc za optání. I když v poslední době jsem toho měl docela dost." * Musel jste být hodně zapřažený. Trénink, rodina, podnikání, do toho jednání v hráčské asociaci NHLPA. "Máte pravdu, bylo toho docela dost. Spoustu hodin jsem strávil v letadle mezi Kalifornií a Torontem, kde hlavní část schůzek probíhala. Ale mám z toho docela příjemný pocit. Udělali jsme kus práce, především vzhledem k volbě nového šéfa NHLPA." * Můžete být konkrétnější? "Zatím těžko mluvit o dalších podrobnostech. Ale jedno je jasné: prostředí, atmosféra, vztahy, to všechno je lepší. Ted Saskin (odvolaný šéf) k nám nebyl čestný. Četl si naše emaily, což se opravdu nedělá. Je dobře, že jsme to naštěstí objevili docela brzy, takže teď můžeme pracovat na zlepšení. Je na čase celou asociaci zase sjednotit." * Jak jste při všech těch jednáních stihl trénovat? "Trošinku jsem to v jednu chvíli omezil, což mě mrzelo. Ale potom jsem si dal speciální týdenní bruslařskou přípravu, takže jsem to zase všechno dohnal. Fyzicky jsem na tom snad dobře." * Četl jsem reportáž, jak jste během léta v Kalifornii dřel na kole i v oceánu na surfu... "Abych mohl hrát, musím trénovat. Pořádně trénovat. (směje se) Člověk tomu musí dávat všechno." * Jak často slyšíte otázku, že snad musíte šidit čas? Je vám pětačtyřicet, ale stále na ledě válíte, patříte pořád k nejlepším obráncům... "Jasně, čas podvádím! (směje se) Ale to je hlavně kvůli tomu, že se mi vyhýbají vážnější zranění, mám v tomto ohledu velké štěstí. A když už něco mám, třeba před lety zranění kolena, podařilo se mi z toho dostat. V mém věku to není lehké. Podívejte na Steva Yzermana, on musel právě kvůli zdravotním patáliím skončit. Jak říkám, mám štěstí." * Už vám vadí ty neustálé otázky motající se kolem vašeho věku? "Zvykl jsem si." * Opravdu vám nelezou krkem? Nepřál byste si být trochu mladší? "Neobtěžují mě, fakt ne. Mým cílem je dokázat, že stále můžu hrát na té nejvyšší úrovni. Což se, myslím, ukázalo v play off. Předtím v základní části jsem občas od trenérů i od lidí z vedení slyšel názor, že tak starý hráč by neměl hrát tolik minut. Ale já se prostě cítím dobře. Věřím, že jsem dokázal, že se pletli." * Musíte být především obří inspirací pro mladší hráče. Je to tak? "Něco na tom bude. Když ostatní kluci vidí, že mám stále nejlepší fyzické testy, může je to motivovat. Občas se bavím i s jinými lidmi z Detroitu a sami mi říkají, že je úžasné být v pětačtyřiceti letech v takové kondici. Vidí, že i v pokročilém věku se dají dělat velké věci." * Ještě na ty dotazy o věku je s vámi v kabině i Dominik Hašek, jemuž je dvaačtyřicet... "Jsem opravdu rád, že je tam se mnou, tak nějak se v šatně cítím líp. (směje se) Předtím to byli Steve Yzerman nebo Brett Hull. Teď už jsme z těch veteránů přes čtyřicet jen my dva s Domem. A je to pro nás oba jednodušší. Jeho přístup je skvělý. Jistě zase bude nadšený, aby Detroitu co nejvíce pomohl." * Začínali jste spolu v Chicagu, teď spolu dlouho hrajete v Detroitu. Jste velcí kamarádi? "Ano, určitě. Jak říkáte, spoustu jsme toho zažili. Navíc je to brankář a musím říct, že právě gólmani bývají moji nejlepší přátelé." * Jistě občas zajdete posedět do vašeho baru v Detroitu. "Někdy jo... Ale nejenom s ním, scházejí se tam i další spoluhráči." * Byl jste se za Haškem někdy podívat v Česku? "Bohužel ne. Znáte to, přes léto mám program hrozně nabitý, ale slyšel jsem, že hlavně Praha je krásná. Takže snad to někdy vyjde. Dom povídal, abych se zaletěl podívat." * Soutěžíte mezi sebou, kdo by mohl hrát hokej déle? (směje se) "Žádné sázky nemáme. Ale něco mi říká, že až s tím sekne Dom, seknu s tím i já. Ale zatím na to nemyslíme, v Detroitu se nám líbí." * Kolik let byste tedy ještě mohli vydržet? "Věřím, že až se tak za tři čtyři roky sejdeme po sezoně, budeme stále diskutovat, jestli hrát dál, nebo ne. (smích) Zatím není čas končit, oba máme z hokeje velikánskou radost." * Věřil jste, že se Hašek vrátí na zámořskou scénu v takové oslnivé formě? "Když je Dom zdravý, není žádných pochyb o jeho super kvalitách. Je trošku problém, když se hráč v takovém věku zraní. Zvlášť gólman. Ale on má obří vůli, tréninku dává všechno, takže to vždycky dokázal. Všem ukázal, že má hokeji ještě co dát. A ti, co ho odepisovali, se šeredně zmýlili. Detroit mu dal šanci, Dom mu to parádně vrací." * Vám bude v lednu šestačtyřicet, Haškovi třiačtyřicet. Věříte, že můžete i přesto tým dovést ke Stanley Cupu? "Detroit musí být považován za jednoho z favoritů. Máme kádr docela dobře smíchaný, jsou tam mladší, starší, mohlo by to dobře fungovat. Věřím, že ještě větší příležitost dostane i Jirka Hudler. Celkově si mi náš kádr líbí." * Když mluvíme o Haškovi, vybavujete si ještě olympiádu v Naganu před devíti lety? "No jasně, celkem živě. Ty jo, skoro deset let... Ten čas letí, co?" * Ještě si pamatujete, jak váš americký tým prohrál s Čechy ve čtvrtfinále? "Aby ne! Vidím to, jako by to bylo včera. Dom předváděl v brance neuvěřitelné zákroky. Kanaďany pak vychytal v nájezdech, ve finále jste porazili Rusy 1:0, že?" * Ano. Hašek opět zářil. "Nikdy jsem neviděl brankáře, který by během některého turnaje chytal tak fantasticky." * Tušil jste před těmi devíti roky, že byste mohl vydržet hrát do pětačtyřiceti? (usmívá se) "Vůbec ne. To jsem absolutně netušil. Kdyby mi to v tu dobu někdo řekl, pomyslel bych si, že je blázen! Hrát do pětačtyřiceti? (směje se) Ale teď se tím nezatěžuju. Vím, že jednou ten konec přijde, do té doby si to chci co nejvíc užít." * Sníte o tom, že byste si mohl ještě zahrát s vaším nejstarším synem, jemuž je osmnáct let? "Abych řekl pravdu, nad tím jsem nijak nepřemýšlel. Mám jasný cíl - ještě jednou vyhrát Stanley Cup. To by bylo v mých letech opravdu něco... A Dean teď začne hrát za univerzitu a třeba mu pět šest let potrvá, než se někde v klubu uchytí. Takže v tomto ohledu jsem realista. Už nám asi nevyjde, abychom se někde potkali." * Prý jste mu během léta při tréninku dával pořádné kapky! "Něco se mnou absolvoval. Snažil jsem se mu říct, že musí trénovat na více než sto procent. Musí být silnější, odolnější. Uvidíme, jak se to na něm projevilo." * Agent Rich Winter, s nímž spolupracujete, mi povídal, že pořád pracujete, a tudíž hodně málo spíte. Je to pravda? (pousměje se) "Ano, má pravdu. Rich je na tom podobně." * Kolik hodin v průměru tedy spíte? "Jen pár... Mám rád, když se pořád něco děje. Musím být neustále zaměstnaný." * Až skončíte s hokejem, nebudete se tedy nudit? "Nebudu, to nehrozí. Já si něco najdu. Věřte mi!" "Čas opravdu trochu podvádím. Ale to je hlavně kvůli tomu, že se mi vyhýbají vážnější zranění. Mám v tomto ohledu velké štěstí. A když už něco mám, třeba před lety zranění kolena, podařilo se mi z toho dostat." "Moc toho nenaspím, hodně pracuju. Jsem rád, když se pořád něco děje."
Témata:
