Jistit útočné výpady Jaromíra Jágra, hlídat mu záda. Ani v nadcházející hokejové sezoně se úkoly Marka Malíka v týmu New York Rangers nemění.
Jistit útočné výpady Jaromíra Jágra, hlídat mu záda. Ani v nadcházející hokejové sezoně se úkoly Marka Malíka v týmu New York Rangers nemění. "Nikdy nebudu střelec, moje práce je vzadu," říká urostlý obránce, který si kromě fotbálku zpestřil léto třeba badmintonovými zápasy. Na letiště neodjížděl dvaatřicetiletý zadák v nejlepší pohodě. Byl trochu nachlazený, kašlal. Navíc do Ameriky vyrážel bez rodiny. Manželka a synové Zack a Nick zůstali doma. "Kluci začnou chodit do školy tady, takže tento rok bude takový rozlítaný," říká Marek Malík. "Dva měsíce tady, dva měsíce tam. Bude to pro ně docela náročné." To pro vás bude nová zkušenost, bylo těžké se rozhodnout? "Bylo. Zvažovali jsme, jak by to pro kluky bylo nejlepší, a nakonec jsme došli k tomuto řešení. Kluci začali dělat sporty, chodí do školy. Mají sice americký pas, ale vědí, kde se narodili. Jsou to Češi jak polena. To je úplně jasné. Milují Česko, mají tady spoustu kamarádů, babičky, dědečky. Do Ameriky se těší, ale ještě víc jsou radši doma." Na syny jste dost fixovaný, jak to bez nich zvládnete? "Budeme to muset nějak vyřešit. Skype, telefony, všechno možné. Bude to zápřah, ale kluci jsou zvyklí. V Americe jsem taky skoro pořád pryč. Uvidíme, jak to půjde, bude to pro všechny zkušební rok." Nebudou chybět v šatně Rangers? V minulé sezoně si tam s malými hokejkami hráli na Jágra nebo Averyho a měli prý u spoluhráčů docela úspěch... (směje se) "Když budou chybět, tak je budu muset prostě přivézt. To se nedá nic dělat." Většině hokejistů se po létě stráveném doma zpátky do zámoří moc nechce. Patříte mezi ně? "Ano, mám to stejné. Ale mně se ani po sezoně nechce zpátky do Česka. Jsem taková povaha, že když si někde zvyknu, těžko se mi odjíždí. Nemám moc rád změny. I když mám jet po dlouhém čase domů, tam, kde jsem vyrostl. Vždycky mi to trvá. Potřebuju minimálně čtrnáct dnů, abych si zvyknul na jinou mentalitu lidí, kulturu, všechno. Mám rád pohodičku a prostředí moc neměnit." Je něco, kvůli čemu se do Ameriky naopak těšíte? Tedy kromě hokeje... "Těším se jen na kluky, na tým. Je to takové to těšení, že v nové sezoně něco uhrajeme. Ale jinak mám ze začátků hrůzu. Než se celý ten kolotoč zase rozjede a všechno do sebe zapadne. Až po dvou třech týdnech je to zase v pohodě. Jinak se není v Americe na co těšit. Kromě hokeje toho stejně moc nestíhám." Slyším, že pokašláváte. Jste nachlazený? "Něco se mě drží. Snad je to jenom takový kašel. Asi jsem někde podcenil počasí. Musel jsem honit kondičku, běhat venku. A bylo docela hnusně." Ale jinak jste si léto užil, ne? "Jasně, jako vždycky. Zahrál jsem si nějaké fotbálky, poseděl s přáteli, pohodička. Po pěti týdnech volna jsem začal trénovat, zejména ve fitku jsem toho propotil dost. Šest dní v týdnu jsem měl prostě co dělat. Klasika." A nějaký jiný sport kromě fotbalu? "Golf mě trošičku pustil, víc holduju tenisu. Ale měl jsem pošramocené rameno, tak jsem se nepouštěl do žádných větších akcí. Ale dal jsem si párkrát badminton. Tam nejsou údery tak náročné." Badminton? "No, no. (zapáleně) To mě teď strašně chytlo, baví mě to. Když máš dobrého spoluhráče, tak stačí půlhodina a jsi úplně vyřízenej. Na fyzičku je to super. Starty, reakce, postřeh... Fakt výborný sport." Nemáte zrovna postavu Asiata... "Zato mám pořádný dosah. (směje se) Řekl bych, že mi badminton dokonce docela jde. Hodně mě chytil." Když jste zmínil tenis. Vaše teprve šestnáctiletá neteř Tereza nedávno vyhrála Pardubickou juniorku. To je hodně prestižní turnaj v této věkové kategorii. "Jo, jo. Moc se v tom nevyznám, ale v její kategorii je to prý v Česku největší turnaj. Takže klobouk dolů. Porážela tam o dva roky starší holky. Teď je jen na ní, aby jí to dodalo sebevědomí a nakoplo správným směrem." Váš bratr tenis hrával? "Ten vůbec ne. Spolu jsme hráli hokej a fotbálek. Tenis jsme oba dělali jenom tak doplňkově." Zahrál jste si proti své neteři? "Hrál. Je to asi... Kolik? Tři čtyři roky zpátky. To jsem ji ještě porazil. Ale jen díky výdrži a kondičce. Teď už bych jí asi nestačil. Viděl jsem sestřih z toho turnaje v televizi, rozhodně bych už si na sebe nevsadil. (směje se) To by musela mít vyloženě špatný den. Údery už má parádní, trefuje to opravdu slušně. A fyzičku taky. Dneska už bych si proti ní asi jen dobře zatrénoval a poběhal." Stihl jste v létě nějakou hokejovou exhibici? "Nehrál jsem žádnou. Jednou mě pozvali kluci z Jágr Teamu, ale já už měl ve stejném termínu jinou akci, takže z toho sešlo. Hrál jsem jen fotbalové exhibice s Pavlem Kubinou." Jak jste si vedl? "Nějaké góly jsem dal. (usmívá se) Letos jsem to trošku změnil, necpal jsem se jenom do obrany. Párkrát jsem si zahrál i na hrotu, dva nebo tři zápasy. Svoje jsem si myslím i v útoku uhrál." Rangers chtějí být v letošní sezoně hodně vysoko. Sdílíte ambice klubu? "S tím, jaké jsme udělali nákupy a jak tým posílil, ani nemůžeme mít nějaké menší cíle. Na papíře to vypadá krásně, ale musíme to ještě převést i na led. Potenciál a hráčská kvalita by tam rozhodně být měli. Je na nás, jak to dáme na ledě do kupy." Jaromír Jágr chválil letní posily. Ale zmínil také, že by to chtělo získat i nějaké hráče do obrany. Jaký je váš názor? "Jeden obránce by se nám určitě ještě hodil. Takový hráč, který má pětileté šestileté zkušenosti. Jeden, možná dva. Máme sice v týmu mladé kluky, kteří v minulém ročníku hráli super, ale sezona je dlouhá. Je otázka, jestli udrží vysokou laťku i teď. Jeden zkušený hráč by nám do obrany určitě neuškodil." Náhrada za Kasparaitise? "Já ale nevím, jak na tom Darius vlastně je. Slyšel jsem zprávy, že kondičně vypadá hodně dobře a že by měl hrát. Ale to jsem jen slyšel, přímo s ním jsem nemluvil. Uvidíme." V Rangers vám končí smlouva. I tohle je určitě další motivace, aby se ročník podařil. Je to tak? "Na to nechci moc myslet, nějak se tím zatěžovat. Snažím se stejně, ať mám konec, nebo začátek smlouvy. Každý zápas a trénink musím jít naplno. Nechci sám na sebe vytvářet tlak - hele, končí ti smlouva, snaž se! Dám do toho všechno a uvidíme."
Sběratel plusových bodů Sto patnáct plusových bodů. Taková je bilance Marka Malíka v hodnocení +/- za poslední čtyři sezony v zámořské NHL. V sezoně 2003/04 dokonce spolu s Martinem St. Louisem přebíral cenu Bud Light Plus-Minus Award pro vítěze této soutěže. "Plus sto patnáct? Ježiš, to ani nevím," divil se Malík v první chvíli. "Na statistiky se moc nedívám. Sám vím, kdy hraju dobře a kdy ne. A trenéři spoléhají na to, že když budu na led chodit za jakýmkoliv útokem, bude do naší brány padat gólů co nejméně. To je moje práce." Malík říká, že když bude mít v průměru +20 bodů za sezonu, bude spokojený. "To by mělo být zhruba odpovídající číslo pro defenzivního beka, jako jsem já. Samozřejmě jde ale i o to, v jaké pětce hrajete. V Carolině se plusové body sbíraly těžko, protože jsme hráli hodně defenzivně. Vancouver a New York Rangers jsou pravý opak, tam se plusové body sbírají mnohem lépe." S úsměvem přitakává, že hrát s Jágrem se na statistikách projeví vždy příznivě. "Na druhou stranu, kdybychom góly dostávali, tak se za ním neudržím. Takže nějakou kvalitu asi mé výkony mají." Malíkova bilance +/- sezona tým body celkové pořadí nhl 2006/07 NY Rangers +32 9. místo 2005/06 NY Rangers +28 16. místo 2003/04 Vancouver +35 1. místo 2002/03 Carolina, Vancouver +20 35. místo
MAREK MALÍK Narozen: 24. června 1975 v Ostravě Klub: New York Rangers Pozice: obránce Kariéra v NHL: Hartford Whalers (1994-1997), Carolina Hurricanes (1998-2002), Vancouver Canucks (2002-2004), New York Rangers (2005-?) Plat v NHL: 2,5 milionu dolarů Úspěchy: bronz z olympiády v Turíně (2006), bronz ze Světového poháru (2004), finále Stanley Cupu s Carolinou (2002), vítěz hodnocení +/- v NHL (2003/04)
