Hokejisté v šatně tráví spoustu času. Jaká v ní platí pravidla? Za co se přispívá? PRAHA - Pro hokejisty něco jako obývák. Téměř mystické místo, v němž tráví spoustu času. Po zápase se v něm vyjímá zvláštní pach, občas prolétnou vznětlivá slova od trenérů. Nebo i prokopnutý koš. Ale hráči na tohle místečko nedají dopustit. Kabina. Jaké v ní platí zákony? Za co všechno se platí do společné kasy? Když vstoupí dovnitř, ovládne je něco jako elektrizující pocit. "Jako bych byl doma. Kabina má opravdu zvláštní význam," povídá sparťanský útočník Michal Sivek. Vládnou v ní přísná nepsaná pravidla. Kabina má svůj zaběhnutý režim, není radno ho porušovat. Kdo se o to pokusí, starší hráči takovému "rebelovi" okamžitě rázně domluví. Kdo s ostatními nechodí na společné akce, nerespektuje rituály, straní se, nemůže do party zapadnout. To samozřejmě vycítí i kouč, jenž se takového hráče raději bez okolků zbaví. A pověst nepřizpůsobivého se s ním táhne, jinde v extralize už si třeba ani neškrtne... Ale veřejně o tom nikdo mluvit nechce. To je totiž zákon číslo jedna: co se v kabině upeče, to tam musí zůstat! Ven se nic nedostane Na to si hokejisté dávají velký pozor. Nechtějí nic vyzradit, tohle pravidlo náležitě ctí. Kdo by něco důležitého vynesl novinářům, hned by se v očích ostatních propadl do hlubin. "Jestli mám nějaké srandičky a zážitky? Znám jich opravdu spoustu. Ale samozřejmě nic neřeknu," usmívá se slávistický tahoun Josef Beránek, jeden z nejuznávanějších extraligových kapitánů. Právě on si z pozice uznávané autority hlídá, aby v kabině všechno klapalo. "Ale takové striktní dělení na mladší a starší už tolik neplatí. Jde o mentalitu hráčů, někdo s něčím vystoupí, i když je mladší. Záleží na povaze," vysvětluje Beránek. Sestavit mužstvo je pořádná alchymie. Týmová chemie, soudržnost, parta. Na první poslech jen fráze, ale jsou to klíčové faktory. Kolik na papíru silných týmů dojelo na to, že "nefungovala" kabina? Kolik zápasů týmy projely kvůli tomu, že se hráči hádali? Právě v dobré týmové psychologii vězí i poslední sparťanské úspěchy. "Jako každý mladý trenér jsem si říkal, že je to všechno o cvičeních na ledě a tak. Ale pan Wohl mi tehdy povídal: ´Franto, ty šaškárny na ledě může dělat každý. Ale hlavní je kabina, psychologie. ´ A on měl tehdy ohromnou pravdu," vzpomíná sparťanský kouč František Výborný. A právě řada nepsaných pravidel pomáhá, aby kabina fungovala, jak má. Nejdůležitější je v tomto ohledu pokladník, který dohlíží, jestli hráči přispívají do společného fondu. Sazebník je rozsáhlý, přesně daný. Ale v různých týmech rozličný. I v tomto ohledu však platí sázka na důvěrnost. "Kolik se u nás platí? To nemůžu prozradit, to je takové naše tajemství," říká pokladník jednoho z týmů. Volat se nesmí! Většinou se platí za první gól, za přihrávku, za pozdní příchod... "U nás si největší pozor musíme dávat na telefonování. Za to se dávají pokuty nejčastěji. Při tréninku, nebo dokonce při zápase jsou dvojnásobné," říká třinecký obránce Jan Výtisk. Není větší trapas, než když se přiřítí do kabiny rozčilený trenér, začne hráče peskovat a v tom někomu zadrnčí mobil... Pokladník není jediný, kdo takové prohřešky eviduje. "V tomto ohledu všichni práskají na všechny, protože ví, že je to pro jejich dobro," směje se sparťan Michal Sivek. Prostředky ze společného fondu se potom totiž investují do společných posezení. *** za co všechno se také platí * zápisné (v řádech tisíců) * první gól, první asistence, hattrick, jubilejní gól (v řádech stovek i tisíců) * narozeniny, svatba * pozdní příchod * nerespektování rituálů * vítězství proti bývalému týmu * fotka v novinách (čím větší, tím více peněz) * zvonění telefonu v kabině * odchod z týmu, platí se rozlučka * zápisné platí zvolený kapitán i asistent kapitána * pokutu platí, kdo přijde jinak oblečený * pokutu zaplatí, kdo nepřijde na společnou akci * do poklady mohou přispět i trenéři (když mají narozeniny) nepsané zákony kabiny * V kabině se nesmí telefonovat, jen v "převlékárně" * Do kabiny nesmí chodit nikdo cizí * Právo výběru čísla dresu má starší hráč * Když je společná akce, není radno se omlouvat * Když přijde trenér, musí být ticho * Na masáž, někdy i do sprchy, první chodí starší hráči * Hráči, kteří budou zbytečně machrovat, nejsou vítáni * Hlavní slovo má kapitán, on je mluvčím hráčů před trenérem * O tom, kde budou sedět nováčci, rozhoduje masér * Před zápasem hráči nesmí rozptylovat gólmana * Výběr muziky má na starost "diskžokej", do práce se mu nemá mluvit co se musí tolerovat * Když přijde trenér a zlostí rozkope koš. Přitom se nesmí nikdo smát. * Když si starší hráči vodí do kabiny dětičky, které tam zběsile pobíhají * Když kouč nemá svůj den a je nevrlý * Když na vás spoluhráči přichystají srandičky
Témata:
