+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
18. září 2007 • 00:00

Na silnici už neblázním

Autor:



Gólman Ján Lašák poprvé po operaci vyjel na led, trénink absolvoval pod vedením Jiřího Holečka PARDUBICE - Přidávat si na ledě víc a víc, zato za volantem se výrazně mírnit. Tak zní program gólmana Jána Lašáka. Pardubická jednička se zotavuje po operaci kolena a včera poprvé trénovala na ledě. A s nečekaným velením. Důležité rady Lašákovi udílel legendární gólman Holeček. Po hodině šichty z Lašáka lil pot. Na tréninku využil dostatek prostoru, neboť tým dostal po víkendových porážkách volno. A Holeček, nová postava v realizačním týmu Moelleru, Lašáka rozhodně nešetřil. "Ale líbilo se mi to," vykládal poté osmadvacetiletý brankář. * Jaké to je, nechat se vést bývalou hvězdou Holečkem? "Hned napoprvé se mi to moc líbilo. V jeho podání to není jen stará škola, naopak z jeho cvičení jsou cítit nové trendy. Hlavně, co se týká rychlosti na čáře a správného postoje. Pohled jiného odborníka z odlišného úhlu je pro mě vítanou novinkou." * Nehrozí, že vám nové metody nabourají osvědčený styl? "Naopak, určitě mi pomůžou. Potřebuju nakopnout. A proč ne od člověka, který toho v hokeji tolik dokázal? Takže poslouchám a snažím si z toho vzít co nejvíc. Byl to od vedení dobrý nápad." * Gólmani bývají hákliví na všechno možné. Konzultovali s vámi šéfové Holečkův příchod? "Ne, jen mi to oznámili. Ale byl jsem tomu okamžitě nakloněn." * Nevyzvídá trenér Říha napjatě, když už budete nachystaný na extraligu? "Zatím ne, ještě jsme to nerozebírali. Víte, já si nemyslím, že by za naše porážky mohli gólmani. Každý musí začít u sebe, svůj výkon podrobit kritice a až potom může hledat chyby u jiných. Svalovat vinu na naše brankáře není správné. Měli jsme mnoho vyloučení, to je podstatný fakt." * Možná si pardubičtí hráči dostatečně neuvědomují, že v brance nestojíte vy a tým je tudíž náchylnější k inkasování. "Spíš si teď víc dovolí. Pokud chytám já, bojí se a dobře brání. (usmívá se) Ale vážně. Je to asi hlavně o psychice. V extralize i jinde mám odchytáno hodně a Koudy se Sašou (Koutský s Hylákem) jsou mladí, kvůli tomu hráči možná mají vzadu v hlavě menší blok. Každý jednou začínal, já nebyl výjimkou. Ale jak říkám, všichni by měli začít nejdřív u sebe. Pak to bude na ledě lepší." * Podstoupení operace kolene vyvolalo docela rozruch. Byl ten zákrok nevyhnutelný? "Byl vhodným řešením, koleno se mi plnilo vodou. Samozřejmě už jsem po Pardubicích zaslechl fámy, že to mám chronického rázu, a drby o tom, že jsem šel pod kudlu naschvál, protože se mi nechtělo chytat šňůru venkovních zápasů. Klasické řeči agentury Jedna paní povídala (kroutí hlavou). Faktem je, že rezonance ukázala, že mám v koleni malý defekt, tak se to spravilo. Nic zásadního a vážného, klasický zákrok, který hokejisté absolvují dvakrát, třikrát za kariéru." * Čili, až se aréna dostaví, půjdete chytat... (Směje se) "Přesně tak! Počkám si, až bude vše hotové, a pak naskočím do rozjetého vlaku. Ba ne, věřím, že do dvou týdnů budu připravený na zápasy." * Nepřibral jste trochu při tom lenošení? "Dvě kila. U mě to je normální číslo, váha mi pořád lítá nahoru-dolů. Po třech dnech práce na ledě budu zpátky na své cifře. Akorát mi trochu ochably svaly. Po suché přípravě jsem byl nadupanej, povedla se. Dělal jsem všechno jako ostatní hráči, ovšem pak do toho přišla dvouměsíční pauza. Na kolo jsem mohl teprve před týdnem, tak doháním, co to jde." * Zase jste měl pohodovou dovolenou. Kde jste ji strávil? "Dovolená byla super. Nejdřív jsem vzal rodinku, svoje rodiče a dvě neteře do Tater, do vodního parku. Pak jsem odjel na čundr. S kamarády jsme vyrazili na okružní jízdu po Slovensku. Vzali jsme stany, spali jsme na chalupách a v různých kempech." * Nedivili se vedle u stanu, kdo si tam vaří v ešusu? "Ne, zašívali jsme se, jak to šlo. (usmívá se) Ti kluci nehrají hokej, což bylo lepší. Mohl jsem vypnout, takovou společnost potřebuju. Houbařům jsem žádné podpisy dávat nemusel." (usmívá se) * Pro Pardubice bude odstartovaná sezona složitá. Víte, jak nastavit hlavu, abyste překonali různé nástrahy? "Mám takovou zkušenost, že nejlepší je to vzít jako fakt. Jakmile se různými věcmi začnete zaobírat, odebírá vám to energii a psychika klesá dolů. Rozčilování nemá význam. Prostě hrajeme patnáct nebo sedmnáct zápasů venku a tak to musíme vzít." * Narážíte tím na spekulace, že avizovaný počet jedenáct utkání venku se vinou váznoucí dostavby navýší? "Uvidíme, kolik to bude v reálu. Nová aréna bude sloužit patnáct let a že zrovna my jsme její rekonstrukci schytali, to se nedá nic dělat. Nemá cenu si tím lámat hlavu. Je to tak a nazdar." * Řekl vám někdo oficiálně, že naplánovaný domácí start na 16. října nemusí vyjít? "To ne, ale skoro to vypadá, že stavba na hale se teprve rozběhla. V neděli krásně svítilo, ideální počasí a na stavbě ani noha... Nevím, plány neznám, neřeším to. Snad to vyjde. Když ne, tak ne. Hlavně, aby slovenská dvacítka tady měla na mistrovství světa pohodu!" (směje se) * Život v kabině znáte dokonale. Doléhá ještě na tým smrt Martina Čecha? "To spíš v každém z nás. V šatně se o tom nikdo nebaví a ani nechce. Ale je jasné, že v myšlenkách se k Čendovi vracíme. Často a jistě velmi dlouho. To se prostě nedá hodit za hlavu a říct, že život jde dál... Snažíte si to vtloukat, jenže to nejde. Mně se to vrací hlavně v autě. Teď o víkendu jsem jel dvě stě kilometrů v kuse a když vidím jakýkoliv pilíř nebo nebezpečný úsek, hned mi tam ta událost naskočí." * Snažíte se jezdit opatrněji? "Ano." * Zpomalil jste výrazně na silnici? "Určitě. Hodně. Smutné je, že Čenda nejezdil vůbec rychle. Kdyby se porovnávala moje a jeho jízda, jezdil jsem o třicet, čtyřicet procent rychleji." * Kolik to činí na tachometru? "Radši to nebudu říkat... Jezdil jsem hodně rychle, to přiznávám. Jakmile hodně cestujete, dupete na pedál, co to jde, jen abyste byl u rodiny co nejdřív." * S vaším audi to ostatně není problém... "No právě. Teď přemýšlím, že ho dám pryč. To auto je hodně silné, šikovně předělané, takže vyvine během chvilky skutečně velkou rychlost. A člověka láká to pokušení vytáhnout z něj, co umí. Možná si opatřím slabší auťák. Loni jsem měl od Pardubic půjčené auto, obsah sto koní. A zjistil jsem, že se dá jezdit i stovkou, sto deset. To jsem do té doby neznal. Byla to oddechovka, žádný stres při cestě. A že jsem přijížděl domů o patnáct minut déle, to nehrálo žádnou roli." * Máte pravdu, nemá cenu honit se po nevyzpytatelných českých, potažmo slovenských silnicích... "Copak naše silnice, my jsme malé Švýcarsko, cesty máme lepší než vy..." (směje se) * Ano? Samá zatáčka, plná čára, nedá se předjíždět. Například z Žiliny na Liptov je to chuťovka! "Nebojte, oni to do roku 2025 dají do kupy. Ale ten úsek, který zmiňujete, dobře znám. Je to tam skutečně katastrofální. Musíte jet křížem do Terchové, abyste se vyhnul Žilině. Tam je to lepší." *** co také řekl O prvním tréninku: "Těžko předvídat, jak se na to bude koleno tvářit. Ono si ale řekne samo, jak na tom je. Pocity? Nic moc. Žádná výbušnost, po chvilce jsem byl zatavený. Je znát, že poslední dva měsíce jsem skoro nic nedělal. Ale já to doženu." O ambicích na titul: "Jsou to jen prognózy. Odborníci nás sice tipují na první místo, ale pravdou je, že tip na mistra vyjde jednou za deset let. Tým máme silný, ale teď ze všeho nejvíc potřebujeme začít vyhrávat. Až budou naskakovat body, budeme mít svatý pokoj." O slovenštině v kabině: "Slováků je nás tu čím dál tím víc, ale nevypadá to, že se slovenština stane úředním jazykem v týmu. Přišlo pár mladých kluků, a ti třeba netuší, co myslím, když říkám, že mají hráča na chrbtě... Časy se holt mění." "Skoro to vypadá, že stavba na hale se teprve rozběhla. V neděli krásně svítilo, ideální počasí a na stavbě ani noha... Nevím, plány neznám, neřeším to. Snad to vyjde. Když ne, tak ne."

Vše o zimních olympijských hrách 2018 najdete zde >>

Témata: 







Klasická verze
Mobilní verze