Už léta je velkým příznivcem anglického fotbalu. Nejen národního týmu, ale všeho, co se tamní kopané týká. Letos si vítkovický hokejista Petr Hubáček konečně splnil svůj sen.
Navštívil několik utkání Premier League, ve Wembley viděl hrát Anglii proti Ukrajině a nechal se okouzlit i návštěvou utkání nižší soutěže. A byl nadšen.
Čím vám anglický fotbal tak učaroval?
„Já ani pořádně nevím. Vším. Tradicí, kvalitou. Tím, že je nejlepší. Tím, jak lidé fotbalem žijí, tím, s jakým nasazením se tam hraje. Anglie, to je fotbal. A fotbal, to je Anglie. To máte podobné jako s hokejem a Kanadou. Mám v Brně jednoho kamaráda, který fandí a uznává jenom PAOK Soluň. A zeptejte se ho proč, nebude vědět. Prostě to tak je.“
Považujete se za fanatika anglického fotbalu?
„Fanatika? To snad úplně ne.“
Ne? Tak si to vyzkoušíme. Kdyby nastoupila Anglie proti české reprezentaci, komu byste fandil?
„To bych fandil Angličanům. Já vím, zní to asi blbě, ale tak to je. Českému mužstvu samozřejmě přeju, ale Anglie je Anglie. Ve vzájemném souboji bych fandil jí a nemohl bych si pomoct.“
A co soudíte o Hurstově gólu století ve finále mistrovství světa v roce 1966? Byl to gól, nebo nebyl?
„Samozřejmě, že to byl gól!“
A viděl jste někdy nějaký záběr, který by vaše přesvědčení potvrdil?
(usmívá se, ale hovoří důrazně a přesvědčeně) „Každý Angličan je přesvědčen, že to tehdy gól byl! A to úplně stačí.“
Vaše nadšení anglickým fotbalem trvá už dlouhá léta. Jak to, že jste se na zápas Premier League nebo národního týmu dostal až letos?
„Protože jsem odmítal jet do Anglie jen na víkend. To člověk nic nepozná. Chtělo to víc času, a ten mám vlastně jenom po sezoně. A vždycky mi do toho něco vlezlo, dvakrát dokonce mistrovství světa v hokeji, na které jsem byl nominován. Co se dalo dělat?“ (směje se)
Za jeden víkend se dá přece v Anglii vidět několik utkání, ne?
„Dvě. A to je málo. Já jsem to chtěl poznat trochu do hloubky. Vidět toho víc a na různých úrovních. Víte, koupit si lístek na zápas Manchester Arsenal, to umí s prominutím každý blbec. Je to zážitek, samozřejmě, nechci to shazovat, ale anglický fotbal, to nejsou jen superzápasy elitních mužstevm Premier League.“
A čím ještě je pro vás anglický fotbal?
„Především je pro mě tou obrovskou tradicí. Měl jsem možnost vybrat si mezi domácím zápasem Arsenalu a Fulhamu. A já si zvolil Fulham, protože ten má ještě ten klasický stadion pro diváky na stání. To jsem chtěl vidět. Uznávám, že nový stadion Arsenalu je krásný, moderní, perfektní. Byl jsem tam pak na prohlídce. Ale já bych byl radši, kdyby se hrálo na starém Highbury. Ty nové arény mi nic moc neříkají. Jenže když vám pak vysvětlí, že nový stadion Arsenalu stál 400 milionů liber a oni díky tomu, že ten stadion mají, vydělají na vstupném 90 milionů liber za sezonu, pak pochopíte, proč ten stadion postavili. Za čtyři a půl roku mají stadion splacený a pak už jenom rýžují. Tolik peněz na starém Highbury vydělat nemohli.“
Navštívil jste také utkání Anglie Ukrajina, které se hrálo ve Wembley. Jaký zážitek vám tento zápas nabídl?
„Obrovský. I když kdyby se hrálo na starém Wembley, bylo by to ještě lepší, to je jasné. Ale byl jsem z toho i tak u vytržení. Sledoval jsem všechno kolem sebe, tu atmosféru, jak se chovají lidé, jak každý z nich prožívá různé situace, které se na hřišti stanou.“
Co jste zjistil?
„Že ti Angličani v hledišti strašně nadávají. To nemáte ponětí. Ale to je tím, jak to prožívají. To se prostě musí zažít. No a Anglie nakonec vyhrála, takže výsledek mě potěšil.“
Říkal jste, že jste navštívil také utkání nižší soutěže. Proč jste o to tolik stál?
„Protože pokud to chcete poznat, musíte to zažít. To v televizi neuvidíte, nikde se o tom moc nepíše a přitom i to je anglický fotbal. Byl jsem v Millwallu, to je třetiligový tým. Viděl jsem jeho zápas a to bylo něco. A zase bych se opakoval. Atmosféra, starý klasický stadion a k tomu perfektní fotbal.“
Máte v Premier League nějakého svého favorita?
„Ne. U mě se to střídá. Moc jsem nemusel Manchester United, protože Cristiano Ronaldo, to je přesně hráč, kterého nemusím. Pořád hraje nějaké divadlo, rozhazuje rukama, simuluje, to prostě Angličan neudělá. Teď ve Fulhamu jsem viděl hrát Liverpool a ten mě uchvátil. Takže si přeju, aby letošní ročník Premier League vyhrál Liverpool.“
