Už v pondělí se v trafikách a dalších prodejních místech objeví nevšední magazín. Prostě speciální. Deník Sport pro vás připravil kompletního průvodce hokejovou sezonou 2010/2011. A výjimečný dvojrozhovor s žijícími hokejovými legendami mu dominuje.

Mimochodem, Jaromír Jágr s Dominikem Haškem se potkávají velice zřídka. Každý má svůj svět. V posledních letech na sebe prakticky nenarazili. Až během letošního léta na přání Sportu. A dílem náhody se spolu brzy opět uvidí. Ruská KHL startuje ve středu a hned o víkendu v sobotu se v Omsku chystá jiskřivá bitva.

Jágr versus Hašek.
Omsk proti Spartaku.

Před pár lety těžko uvěřitelný střet se stane skutečností. Vášnivý boj na ruské půdě, podobný těm někdejším v NHL. Na ty hlavně Jaromír Jágr vzpomíná rád. „Na to, jak byl skvělý, jsem mu v NHL dal poměrně dost gólů. Já měl úplně jiné brankáře, které jsem nemohl ani za nic překonat. Třeba Vanbiesbrouck,“ vykládá Jágr.

Hašek si zase vybavuje, jak proti Pittsburghu nepustil z očí z Maria Lemieuxe a pak jen sledoval, jak zvedá ruce nad hlavu krajan s číslem 68. „To mě zlobil nejvíc. Mario mi dal asi jen tři góly, o to víc se trefoval Jarda…“

Na jaře uplynulo dvacet roků od jejich prvního setkání. Ti dva na sebe prvně narazili při šampionátu ve Švýcarsku v roce 1990. Jágr tehdy debutoval na MS, pro Haška to bylo naopak poslední představení. A nečekejte, že si hned padli do oka. Dominik Hašek vypráví: „Já se v autobuse soustředil na zápas a Jarda furt řešil s Robertem Holíkem draft,“ usměje se gólman, který měl tehdy na šampionátu výhrady vůči nespoutané hře vlasatého borce. „Pár gólů tam dal, ale…“ nedořekne Dominátor.

Jágr se po letech přiznává, že tenkrát svým chováním budil dost velkou pozornost. „Přijeli jsme tam s košíkama, asi na nás ostatní koukali jako na blázny… Ale je pravda, že jsme s Holasem ten draft dost rozebírali. On uměl anglicky, četl Hockey News... Už tehdy byl vlastně Američan jako vyšitý. A že jsme se o tom bavili i v autobuse? Jo, to jo. Byli jsme přece ještě děti v tu dobu,“ rozesměje se Jágr.

Čas běžel a z obou hokejistů se začaly stávat světové hokejové celebrity, které sbírají jedno ocenění za druhým. Každý si po svém pěstoval svůj kult. Hašek sbíral Vezinovy ceny pro nejlepšího gólmana NHL, Jágr střádal trofeje pro nejschopnějšího útočníka.

Oba dosáhli i na nejvyšší individuální mety v podobě Hart Trophy.
Vídali se na ledě, ve vzájemných soubojích měl kolikrát navrch Jágr. Ale aby se sešli sami v soukromí, v klidu u piva, to bylo vzácné. „Vídali jsme se jen na olympiádách a Zlatých hokejkách. Nikdy jsme se ani neprdli. Pivo jsme si asi dali někde, ale neviděl jsem ho nikdy, že by to přetáhl,“ vzpomíná Hašek. Tak hurá ke stánkům…