26. června 2016 • 14:00

Mořský rybolov v Norsku? Jedno velké dobrodružství

Autor:

Snad každý druhý rybář sní o tom, vyzkoušet si rybolov na moři. K tomu je jako stvořené atraktivní pobřeží Norska od Jižního až po finnmark. Tamní vody doslova oplývají zajímavými dravci a z lodi se dají chytit úžasné trofejní kousky. Ať už se vypravíte lovit na otevřené moře nebo mezi ostrůvky či do fjordu, vždy je to obrovským zážitkem a dobrodružstvím.



Norsko má specifické pobřeží, které je tvořeno fjordy ledovcového původu, nachází se tu spousta různých ostrůvků a ostrovů od holých kamenných až po ostrovy porostlé stromy. Pro milovníky mořské rybařiny je to hotový ráj a k lovu na udici není zapotřebí rybářský lístek ani povolenka. Ryby se tu chytají většinou ve fjordech, mezi ostrovy, ale je možné lovit i na otevřeném moři. Loví se většinou nebo téměř výhradně dravé ryby. K jejich lovu  se využívají lodě určené k malému rybolovu, které si rybáři na mořských vlnách sami řídí, což může být  obzvlášť pro rybáře ze středu Evropy velmi dobrodružné.

Za bílých nocí se chytá nonstop

Rybářská sezona trvá na norském pobřeží prakticky celý rok, s výjimkou listopadu, prosince a ledna, kdy jsou dny velmi krátké a také počasí není pro rybáře příliš přející. Nejoblíbenějším obdobím je ale doba kolem jarního slunovratu, kdy v Norsku probíhá období polárních dnů, takzvané „bílé noci“, a pak období léta. Červnový rybolov je specifický tím, že bývá hezké počasí a díky bílým nocím je možné chytat nonstop, žádné omezení času neexistuje. K oblíbeným patří i noční rybolov, kdy se na moři utiší vítr, který je v Norsku pro všechny rybáře největším nepřítelem. Udržet totiž lodičku na větších vlnách a rozdýchat to houpání není nic příjemného.

Před půlnocí na mořiPřed půlnocí na moři

Je libo tresku, makrelu či štikozubce?

Vrcholem rybářské sezony na celém pobřeží je květen a červen.  Loví se hlavně tresky obecné, tmavé a treska polack a  mníci. Další druhy ryb, jako jsou některé druhy tresek, např. jednoskvrnná, bezvousá, nebo  vlkouši a halibuti, jsou sice oblíbenou kořistí rybářů, ale je nutno říci, že ne až tak hojnou. Od poloviny června, kdy se moře začíná oteplovat,  připlouvají do norských fjordů hejna makrel, jehlic, štikozubců a podobných zajímavých dravců. I v nejteplejších týdnech roku se tak mohou rybáři dočkat velkých úlovků tresek obecných, tmavých a třeba i  halibutů.

Přívlač nebo pilkrování

Na norském pobřeží se nejčastěji používají dvě techniky lovu. Přívlač a pilkrování. Na přívlač je potřeba jeden středně těžký až těžký vláčecí prut, se kterým se dá chytat jak z břehu, tak z lodi. Prut délky 2,10 – 2,75 m s  vrhací zátěží od 60 g, tak aby bylo možné používat těžší nástrahy. Místo vlasců se většinou používají pletené šňůry, které mají velkou pevnost při malém průměru a velmi malou nebo vůbec žádnou průtažnost . Veškeré vybavení, které budete používat, by mělo být určeno k rybaření v mořské vodě, aby odolalo ničivé síle slané vody. Druhou technikou je pilkrování, kdy se na výrazně tvrdším a těžším prutu (1,6 až 2,3 m) spouští na pletené šňůře závaží (třeba i 1000g zátěž) kolmo pod loď do hloubky.  Pomocí pilkru je možné prochytávat místa  ve velkých hloubkách mnohdy dosahujících více než 100 m, případně i 300 m, a je tak větší šance narazit na opravdu velké ryby nebo také vzácnější  typu mořského ďasa.

I ženy propadají rybolovu na moři s hezkým výhledem.I ženy propadají rybolovu na moři s hezkým výhledem.

Bezpečnost vždy a všude!

Nejdůležitějším parametrem je za všech okolností bezpečnost. Moře v Norsku totiž nebývá příliš teplé, takže při pádu do vln člověk obratem prochladne. Proto je povinné nosit plovací vestu, která bývá součástí výbavy lodi, nebo kombinézu, která udržuje teplo a dokáže člověka udržet nad hladinou.  Rybáři by nikdy neměli přeceňovat své síly, nejezdit na volné moře, pokud je silnější vítr a velké vlny. Z hlediska bezpečnosti je výhodnější vybrat si loď větší, se kterou se dá vyjet i 15 km od pobřeží. Větší loď je bezpečnější, stabilnější a samozřejmě na otevřeném moři je i větší šance ulovit velké ryby.

Úlovky s sebou, ale omezeně!

Rybáři si své úlovky mohou přivést zpět mražené. Ve všech norských kempech to funguje stejně, ryby se zamrazí, zabalí do polystyrenových krabic, do termoboxů, naloží se do vleku do autobusu nebo auta a odvezou domů. Každý rybář si může odvést 15 kilo rybího a jednu trofejní rybu, jejíž míry nejsou nijak blíže specifikovány.

Témata:  rybařenírybářrybyrybolovNorsko