"Třetí pokusy jsou v pohodě, horší je, když to člověk shodí, pak už není cesty zpět," snažil se Kudlička žertovat. Pak už ale vážně pokračoval: "Nechci být sprostý, ale pěkně mě štve, že si tyhle patálie radši neodpustím. Ať je to finále nebo kvalifikace, vždycky musí být něco na třetí pokus. To není dobře, že jo?" láteřil.
Dneska prý vyhrála hlava nad Kudličkovým tělem, které se necítilo dobře. "Nešlo to tak hladce," uznal šestadvacetiletý závodník. Ani nemohlo, vždyť v boji o postup do finále se tísnilo 24 tyčkařů, už při rozcvičení to byl velký problém. Závodníci běhali s tyčemi i na rovince ve svolavatelně. "A všichni, hrůza. Bylo to jak na nějakém bojovém poli," pospal atmosféru v zákulisí Kudlička. "Ale chytil jsem se, těch 570 už bylo lepších," dodal.
Byl to pro českou tyčkařskou jedničku náročný den, který začal budíkem už v 6:20. "Přitom já jsem absolutně antiranní ptáče. Už večer jsem usínal se stresem, v kolik musím vstávat, v noci jsem se třikrát vzbudil a koukal, kolik mám ještě času," povídal po úspěšné kvalifikaci. "Tohle je úplně jiný závod než kdekoliv jinde," řekl.
V sobotu se bude moci vyspat, finále je večer od 17:00. "Vyspím se, dám si jídlo, zajdu si na masáž, dobiju baterky, protože dneska to bylo na plné pecky, nešlo to zadarmo, hodně lidí asi vystřílelo náboje," řekl. Naštěstí ho nebolí pata, která ho trápila v přípravě a kvůli níž dva týdny pauzíroval. "To musím zaklepat, nevěděl jsem o ní. Počítám, že to vydrží, že už se to nevrátí," zaklepal na dřevo.
Ve finále málem chyběl světový rekordman Renaud Lavillenie z Francie, který se zachraňoval napotřetí na své základní výšce 570 cm. "Která disciplína se může pyšnit, že má nejlepšího atleta světa, který vzal světový rekord Bubkovi. Pro tu naší disciplínu je strašně dobře, že ho máme, nicméně kdyby ve finále nebyl, byla by o místo větší šance," usmál se se Kudlička.
