Mohl si totiž ušetřit dost sil. Skákal všechny postupné výšky, což v součtu udělalo nakonec devět pokusů, 229 cm i 231 dvakrát opravoval. "Bylo to dlouhé, začal jsem o sobě i pochybovat, už jsem tomu postupu popravdě moc nevěřil. Naštěstí jsem těch 231 přelezl," ulevilo se Bábovi.
Ten pokus byl povedený, ale sám výškař si z něj prý moc nepamatuje. "Všechno jsem to udělal automaticky. Až za doskočištěm jsem se probral z takového transu. Jsem strašně šťastný, že jsem se do toho finále probojoval, ale nevím, kolik mi zbylo sil, jsem z toho docela unavený," prohlásil. Naštěstí je finále až v neděli večer, snad se dám trošku do kupy," doufal.
Dnes to byla po MS v Tegu v roce 2011 druhá nejkvalitnější kvalifikace v historii MS. Přes 231 se dostalo devět výškařů, na postup bylo potřeba skočit 229 napoprvé. "To finále bude mazec," myslí si Bába. Pomoct mu může i rychlý rozběh na tvrdém povrchu, pokud ho zvládne. "Dostal jsem se dneska na nejdelší rozběh vůbec, co jsem kdy běžel," prozradil po kvalifikaci.
Bylo mu osmnáct let, když se v Tampere stal v roce 2003 juniorským mistrem Evropy. Už tehdy uměl skočit 232 centimetrů. O rok později se v Aténách vybičoval k úspěšnému pokusu na ještě o dva centimetry vyšší laťce a odvezl si z olympiády bronz. Před sebou měl slibnou kariéru, zvlášť, když v roce 2005 skočil český rekord 237 cm a vyhrál ME do 23 let.
Jenomže následující zimu přišlo vážné zranění kotníku na odrazové noze, v níž si utrhl vazy. Přesto se dokázal vydrápat zpět a vždy patřil k oporám reprezentace. Byl na více než dvaceti vrcholných akcích a jen málokdy vypadl v kvalifikaci. Dvě medaile má z halového ME, jednu z MS pod střechou. Loni byl na ME v Curychu čtvrtý.
"Zatím je ten šampionát z českého pohledu takový neslavný, naštěstí to Zuzka (Hejnová) zachránila. Budu bojovat, finále bude vrchol sezóny, budu do toho práskat, tam je možné všechno. Teď si musím ale hlavně pořádně odpočinout, už taky nejsem nejmladší," dodal třicetiletý výškař s úsměvem.
