"Ve startovním poli je hodně kvalitních a zkušených koní. Jestli se Velká pojede ve stylu kvalifikací, říkám si, že by zase mohl padnout nějaký rekord. Bude to hodně, ale opravdu hodně dobrý dostih," uvažoval Sovka v tiskové zprávě.
Velká pardubická je pro žokeje, který začal jezdit ve 14 letech, jiným dostihem než všechny ostatní. "Ať si říká, kdo chce, co chce, běžný dostih to není. Je to prostě Velká a každý má před ní ty svoje nervy. Nejde do toho jít jen tak, jako že je to další dostih. Myslím, že to ani nejde, že to ta hlava tak nepobere," uvedl Sovka.
Kvalifikace se jely v rychlém tempu a Al Jaz příliš nezářil, ale Sovka doufá, že se koni pomůže délka závodu. Slavná steeplechase má skoro sedm kilometrů. "A na těch už se projeví vytrvalost, což ten náš kůň má. Už to ukázal a věřím, že to ukáže i ve správnou chvíli při Velké pardubické. Do pěti určitě budeme," odhadoval Sovka.
Začátek dostihu je vždy bojem o pozice. Aby koně dobře najeli na Taxisův příkop, největší překážku závodu. "Myslím si, že dobří koně budou chtít být všichni v té první půlce. Nikdo nebude chtít zůstat vzadu, proto to bude rychlé," řekl.
Při samotném skoku Sovka na nic nemyslí. "Dívám se, aby to vycházelo co nejlíp. Ve vzduchu už člověk většinou cítí, jestli to doletí nebo nedoletí," řekl. Taxis skákal čtyřikrát a čtyřikrát obávanou překážku zvládl. "Úžasně," řekl a zaťukal to na dřevo.
Nedokázal říct, zda si i kůň po roce skok pamatuje. Určitě ale koně poznají, co je čeká, protože se najíždí rychle. "Když se zvednou, tak hned nebo téměř okamžitě vidí, že je tam příkop, že se musí natáhnout. Nejsou hloupí," řekl Sovka a dodal: "Většinou s tím už nemají problém. Na ostatních překážkách padají mnohem víc."
Taxis je těžký skok, ale po úpravách už není tak nebezpečný a na začátku závodu mají koně dost sil. Za větší hrozbu Sovka považuje Popkovický skok (Francouzský skok). "Je to tam ostře doprava. Tam už je to mačkanice a je to taky široký skok. Pro mě vždycky klid nastane až po té sedmičce, až po Francouzovi, když už jsou ty velký těžký skoky víceméně za námi a je tam už taková klidnější pasáž,"" řekl.
Ke koním měl Sovka vztah odmalička a vypěstoval si ho o to víc, že jeho děda dělal u koní. "Takže jsem u něj býval o prázdninách. Tak nějak to z toho vyplynulo. Šťastnou náhodou otevřeli prvním rokem kroměřížské učiliště, když jsem končil základku. A i když se to našim, hlavně tatínkovi, moc nelíbilo, tak mě vzali," popsal.
