Srovnání osobních rekordů vyznívá jasně pro Spojené státy, jejichž čtveřice má v součtu proti Britům náskok 65 setin a na startu měla zlatého i stříbrného muže ze stovky. Domácí atleti měli ve finále běhu na 100 m jen Reece Prescoda na sedmém místě a do štafety ho nepostavili. Dali přednost sehrané partě a znovu potvrdili, že předávky jsou základ úspěchu.
Daniel Talbot a Adam Gemili by mohli vyprávět. Před pěti lety na stejném stadionu na olympijských hrách Gemili na posledním úseku utekl Talbotovi, převzal kolík až za vymezeným územím a byla z toho diskvalifikace. Britská štafeta takhle dopadla čtyřikrát ze šesti posledních olympiád i na třech předchozích světových šampionátech. Ale když se předávky v roce 2004 povedly, bylo z toho zlato. Mimochodem teprve druhé v britské štafetové historii po olympijských hrách ve Stockholmu v roce 1912.
Selhání před pěti lety prý Britům pomohlo k sobotnímu triumfu. "Tehdy se nám to nepovedlo. O to víc jsme od té doby dřeli. Jsme skvělý tým a držíme při sobě při vítězstvích i porážkách," prohlásil Talbot. Čtveřici s ním a Gemilim doplnili Chijindu Ujah a finišman Nethaneel Mitchell-Blake.
Ten si v cíli vůbec nebyl jistý, že je první. "Koutkem oka jsem sledoval Christiana Colemana a dal jsem do toho všechno. Je to neuvěřitelné. Britský rekord jsme rozbili na kousky," jásal nad zlatem i výsledným časem čtvrtý muž z dvoustovky. Ani Gemili nemohl uvěřit. "Je to sen, nebo skutečnost? Jsme mistři světa, tady doma v Londýně. Tahle věta mě nikdy neomrzí," řekl Gemili, který se do britské nominace na individuálních tratích nevešel.
S gratulací po závodě přispěchal i americký vítěz stovky Justin Gatlin. "Britové běželi pekelný závod a bylo nemožné je chytit. Na domácí půdě byli pod velkým tlakem, ale zvládli to," řekl Gatlin. Pro něj to bylo už třetí štafetové stříbro, na zlato čekají Američané od roku 2007 marně. Jamajská šňůra se sice přetrhla, ale možná začíná ta britská. Když vyjdou předávky...
