+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
7. prosince 2017 • 13:21

Zraněné koleno drží a Koníčková se těší na boje o medaile

Autor:
Obránkyně Hana Koníčková i s přetrženým zadním zkříženým vazem v koleni zvládla start ve všech čtyřech dosavadních zápasech na mistrovství světa v Bratislavě a těší se na boje o medaile. Ve středečním čtvrtfinále proti Polsku (10:4) pětadvacetiletá hráčka Vítkovic dokonce dvakrát skórovala a trefila se i na svém čtvrtém šampionátu v kariéře.


"Nejsem asi typ hráčky, která by nějak honila statistiku. Jsem spíš ráda, že jsem se nebála střílet z první. Dva góly jsou bonus," řekla Koníčková, která si na světových šampionátech polepšila na 20 bodů za 13 branek a sedm asistencí ze sedmi zápasů.

Hlavní pro ni je, aby byla pro tým přínosem i se zraněním. Před měsícem si pochroumala koleno v závěrečném duelu na Euro Floorball Tour v Malmö se Švýcarskem, ale účast na šampionátu nechtěla za žádnou cenu vzdát.

"Nikoho nepotěšil výsledek z rezonance. Každý myslel, že to bude jen natažené lýtko nebo něco svalového původu. Nebylo vůbec snadné se s tím vypořádat," popsala pocity po vyšetření.

Touze hrát na mistrovství světa a být na něm v dobré formě obětovala hodně. Před sezonou kvůli tomu zamířila z Liberce i do kvalitnějšího týmu Vítkovic. Je ráda, že i přes zranění na turnaji stabilně nastupuje.

"Je to stabilizované. Snažím se s kolenem pracovat. Samozřejmě jak zápasů přibývá, tak dostává více zabrat a je unavenější. Musím na tom mnohem víc pracovat. Teď už to není zadarmo. Bojuju, zbývají už jen dva zápasy," usmívala se Koníčková.

Startuje na čtvrtém z posledních pěti šampionátů, chyběla jen na tom domácím v roce 2013. "Neměla jsem tehdy nastavenou hlavu jen na florbal. Byla jsem ale pyšná, že jsem zvládla důležité věci ve škole, které mě pak posunuly zase dál," uvedla. Letošní absence by ji mrzela daleko více. "Vím, co jsem tomu teď obětovala. Tomu plánu, abych tady byla, i té rehabilitaci, jsem podřídila opravdu všechno."

Pro start v Bratislavě dělala, co mohla. "Poslední půlrok jsem se zaměřila na florbal úplně maximálně, všechny tréninky i sporty byly směrem ke florbalu, abych byla připravená. I kondiční trenér, rodina, přátelé, všichni se tomu podřídili," podotkla Koníčková, která trénuje v sezoně s mužským superligovým týmem v České Lípě. Do Ostravy jezdila až ve čtvrtek či v pátek a zůstávala tam na víkendové zápasy.

Musela skloubit práci učitelky tělocviku na zkrácený úvazek na základní škole v libereckém Vesci i studium Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze s působením ve Vítkovicích. "Cestování je samozřejmě náročné. Ale osvědčilo se mi, že nejlepší je cestovat vlakem do Ostravy. Tam se vždy tři hodiny soustředím jen na školu," řekla Koníčková.

Nechyběla v roce 2011 ve švýcarském St. Gallenu při dosud jediném medailovém úspěchu českých florbalistek v historii. Po tehdejším bronzu Češky na domácím šampionátu v Brně a Ostravě i před dvěma roky v Tampere skončily čtvrté. V Bratislavě je čeká další pokus. "Jakákoliv medaile bude úspěch," prohlásila Koníčková.

V pátečním semifinále budou první překážkou v cestě na stupně vítězů Švédky, které s výrazným odstupem kralují světové scéně. "Jsou velkými favoritkami, ale doufat musíte vždycky. Nejde nastoupit bez víry ve vítězství. Takže věříme, že když se nám proti nim povedla jedna třetina na nedávném Euro Floorball Tour, tak že se nám může povést znovu," uvedla Koníčková.

Vše o zimních olympijských hrách 2018 najdete zde >>

 







Klasická verze
Mobilní verze