Zaplatit tisíce externích zaměstnanců, zabezpečit trať, uhradit zalistovací poplatek... A samozřejmě připravit mnoho dalších věcí. Jeden závod MotoGP na Masarykově okruhu vychází na sto padesát milionů korun. Přitom zisk z GP České republiky není někdy pro společnost Automotodrom Brno ani poloviční.
Vlastníte závodní okruh a chcete na něm hostit světový šampionát silničních motocyklů? S rozpočtem menším než 150 milionů korun o tom ani nepřemýšlejte. Jenom zalistovací poplatek společnosti Dorna stojí 70 milionů...
Celý projekt musí nejprve posvětit nejdůležitější muž – Carmelo Ezpeleta, šéf společnosti Dorna, jež má na MotoGP práva. „On vysílá bezpečnostní komisi, která vyhodnotí, zda je okruh dimenzován pro mistrovství světa,“ popisuje Ivana Ulmanová, předsedkyně představenstva společnosti Automotodromu Brno, která provozuje Masarykův okruh v Brně. „V dnešní době už promotéři z Dorny žádají při přijímání nového okruhu do šampionátu garanci státu. Tu mají všechny okruhy ve světě, kromě našeho.“
Masarykův okruh má v mistrovství světa silničních motocyklů velkou tradici. Česká trať už hostila 141 závodů, před ní je pouze s počtem 250 závodů nizozemský Assen. I to je jeden z důvodů, proč má GP České republiky od Dorny jeden z nejnižších zalistovacích poplatků.
„Běžně vychází na sto milionů korun, což bychom nebyli schopní zaplatit. Dorna nás ale bere jako tradiční a jeden z nejlepších okruhů v šampionátu. Zároveň vědí, že naše možnosti jsou omezené,“ vysvětlila Ulmanová.
Zalistovacím poplatkem výčet nákladů na MotoGP teprve začíná. Přímé náklady celý rozpočet brněnské Grand Prix zdvojnásobí. Je nutné zaplatit mzdu několika tisícům externích zaměstnanců. Za dvanáct velkoplošných obrazovek pověšených na jeřábech nebo na lešení zaplatí okruh šest milionů korun.
V Brně mají diváci jako na jednom z mála okruhů sociální zařízení zdarma. Jenže to stojí jeden milion korun. Zaplatit se musejí hasiči, sanitky, vrtulníky, bezpečnostní záchranný systém.
Atraktivní hostesky vyjdou na tři dny kolem jednoho sta tisíce korun. Značné částky se vydávají za internet, elektřinu, které je potřeba tolik, že běžný přívod z veřejné sítě nestačí a část proudu dodávají naftové generátory. Během závodního víkendu přijede na okruh kolem sto padesáti cisteren s vodou, protože okruh nemá vlastní zdroje.
Další miliony tečou každoročně do investic a obnovy okruhu. V roce 2008 se položil nový povrch za sto padesát milionů korun. „Za posledních pět let se investovalo do okruhu kolem čtvrt miliardy, valná většina kvůli tomu, abychom si zachovali standard potřebný pro MotoGP,“ odhadla Ulmanová.
Další investice jsou nezbytné i v budoucnu. Třeba nový kamerový systém bude stát dva miliony. „Stejně tak budeme od příštího roku zavádět nové čtecí zařízení při vstupu a opravovat plot. V době Grand Prix k němu chodí skupiny lidí, které si ho nastřihávají a pak procházejí zdarma,“ tvrdila Ulmanová.
Z Grand Prix žijí desítky firem a lidí v mnohakilometrové vzdálenosti. Automotodrom Brno ale na kempech nebo restauracích nevydělává ani korunu. Nic se nedostává ani z reklam, které jsou vyvěšené kolem tratě.
„My nejsme klasický pořadatel, hlavním organizátorem je Dorna, která vlastní práva. Výtěžek z reklamy jde španělské promotérské společnosti,“ dodala Ulmanová.
