Už je to tak. Hokejová smrtka, kterou pár hrdinných chlapáků roky zahánělo haldou gólů a nápadů, mocným švihem kosy shrábla jejich nezapomenutelné kariéry. Stejně tak KHL a NHL zase odlákaly další chlapy, schopné hokejkou vyluzovat úsměvy na tvářích. Extraliga letos naráz přišla o pořádnou porci hráčské výjimečnosti. A právě proto je třeba se na novou sezonu těšit.
Straka, Nedvěd, Peterek, Bonk, Varaďa, Salfický, Hanzlík, k nim navzdory sankcím východním směrem vyexpedovaní Martinové Růžička či Zaťovič, na zápas mířící Nosek, Zámorský, Honejsek a další. Nějak nám to tu prořídlo.
Byla by ale škoda plakat nad rozteklým ledem a říkat si, že teď už nic nebude jako dřív, že ty dnešní nemehla beztak už ani neumí přihrát pořádnou žabičku nebo vyšvihnout senzační kličku.
Vždyť teď, právě teď nastala ona chvíle, o níž se roky mluvilo. Teď se konečně můžou ukázat „ti mladí“, tedy vedle „povinných“ juniorů i hokejisté, kteří pokorně čekali v závěsu déle, než je zdrávo a mnohým z nich, považovaných za perspektivní talenty, dnes táhle na pětadvacet. Mají rázem o poznání víc prostoru a možností.
Zásadní fakt je, že definitivně končí jedna výjimečná, famózní generace. Prošedivělí hoši s aurou Nagana a dalších staromákových radostí, kteří pro český hokej znamenali, znamenají a ještě znamenat budou obrovsky moc.
Díky chlapi. Díky Martine, Petře, Honzo, Radku… Bavili jste nás báječně, bavili jste nás dlouho, svým následovníkům jste ukázali, co je třeba k tomu, být tak zatraceně dobří. A svým adieu jste taky pomohli ještě jednou a naposledy.
Tím, že jste uvolnili místo. Extraligová pozornost tak už nebude upřená na vás, tedy na ty, u nichž se vypočítávají především předchozí úspěchy, ale na hráče, kteří si své pevné místo v hokejové historii teprve budují.
Někdo z nich to třeba dotáhne na tahouna reprezentace, někdo si zaslouží místo v sestavě pro pražské mistrovství, někdo zazáří při cestě za domácím titulem, po jiném za dva roky ani Duda neštěkne.
To už je na nich. Ale najednou je tu namísto pár nade vše čnících superstar, namísto dokola opakovaných potvrzování dominance, celá paleta rozvíjejících se příběhů.
Ať už má pravidlo o mládežnické kvótě na soupiskách svá pro i proti, ať už je pravdivé tvrzení, že mladí jednoduše měli být svým přičiněním lepší než hokejoví dědci už dávno předtím, zásadní je vnímat současnost: Extraliga, vzor 2014-15, totiž startuje coby mladá, svěží, plná neokoukaných tváří a jmenovek, které si teprve řeknou o to, aby si na ně tribuny daly automaticky bacha.
Straka, Nedvěd a spol. to zabalili, další odešli. Réway, Hyka, Simon a jejich vrstevníci ze středoškolských lavic za to teď vezmou. A bude to taky jízda.
Bavte se. Něco nového začíná. Přímo tady, před vašima očima.
