Hanba. Katastrofa. Jeden z nejhorších dnů chorvatského basketbalu od rozdělení Jugoslávie, láteří chorvatský tisk, a to vše jako reakce na jedno dokonalé představení české reprezentace. Pár hodin po senzační prohře ohlásil rezignaci i jejich trenér Perasovič.
Zato Češi slaví historický triumf. Dovoluji si říct, že takový tým, jako je k vidění na ME letos, nikdy neměli. A není to jen euforie, ale prostý fakt, neboť už teď mají jistý nejlepší výsledek od roku 1991. Střetly se unikátní generace a jsem rád, že to letošní ME nebyla promarněná šance.
Jan Veselý a Tomáš Satoranský potvrdili, jaké jsou extratřídy, ale už to není jen o nich. Sami by vítězství neurvali, a tak je třeba ocenit i ty, kteří se k nim herně přidali. Benda, Auda, Pumprla, Schilb, Jelínek, ale i Jiří Welsch, který měl v osmifinále nejvíce +/- bodů. Žádný veterán za zásluhy.
A co vyráželo dech, byla obrana. Už se nemusí pochybovat nad absencí Ondřeje Balvína, týmové české bránění je totiž takřka neprostupné a přitom hned připravené uštknout ve smrtícím protiútoku. To Chorvaty v neděli deptalo. Na to nenašli žádnou zbraň.
Srbsko ve čtvrtfinále bude jiná liga. Až se dá říct extraliga, spolu s Francouzi je řadím na největší favority ME. Nicméně si letos vzpomínám na vystoupení jednoho českého týmu, které se stavělo gigantům a díky obraně všechny porazilo. Jmenoval se USK Praha a letos vyhrál ženskou Euroligu...