Obrovský úspěch. Využitá šance. A splněný sen, který potvrdil výjimečnost jednoho generačního mixu. Po letech prázdna nakoukli čeští basketbalisté mezi elitu a po sedmém místě na ME si zajistili i účast v kvalifikaci na olympiádu do Ria. Byť dostat se reálně na ní se zdá jako ještě větší úlet než zisk samotné kvalifikace. Výsledek na ME je nejen příjemnou přítomností, ale nadějí do budoucna.
Nechali za sebou takové týmy jako Chorvatsko, Turecko, Německo, nebo Slovinsko. Prohráli (mimo zápasu s Lotyšskem) se silnou Itálií, Srbskem a Litvou. Čeští basketbalisté se stali jedním z největších překvapení letošního ME a jejich snová cesta zakončená sedmým místem jim zajistila i nečekaný úspěch, účast v kvalifikaci na olympiádu.
Není to však náhoda. Dynamický a atletický basketbal, kterým se Češi prezentují, byl vidět i před dvěma lety na ME ve Slovinsku, kdy tehdy ještě reprezentační výběr nepostoupil ze skupiny, ale také k tomu neměl daleko.
Letošní úspěch byl jen logickým vyústěním toho, že většina opor byla už o dva roky zase starší, zkušenější a vyzrálejší. Tím mám na mysli hlavně Tomáše Satoranského a Jana Veselého, kteří patřili mezi největší hvězdy Česka i celého šampionátu. Jak byla jejich spolupráce alfou a omegou celého vystoupení je jen patrné z faktu, že jen z celkových 692 bodů oni dali 301.
Veselý je navíc druhý nejlepší na ME v doskocích a Satoranský v asistencích. Pokud se k nim přidali i ostatní hráči, mohli Češi na turnaji vždy konkurovat těm nejlepším… Pokud ne, prohrávali i s Lotyšskem.
Senzační sedmé místo je ovšem naprosto zasloužené, na turnaji nebylo jediné vítězství, kdy by si někdo mohl říct „jo, ti měli ale kliku.“ Reálně, týmy jako Španělsko, Francie, Litva, Řecko, Srbsko nebo Itálie jsou ještě daleko, ale Češi letos ukázali, že se jim přiblížili.
Na druhou stranu vybojovat olympijskou kvalifikaci a olympiádu samotnou je výrazně odlišné. Už jen proto, že se v závěrečném turnaji sejde v každé skupině šest podobných týmů, jako jsou oni (ne-li silnější) a postupuje jen jeden. Matematika tří postupujících z osmnácti je dost brutální, a byť Češi na ME ukázali obrovský potenciál a naději do budoucna, muselo by se sejít kvantum věcí, aby se tenhle smělý čin povedl.
Nicméně to nic nemění na faktu, že tenhle turnaj psal nové dějiny českého basketu, po němž se může věřit, že jsou Češi připravení šlapat elitě na paty a do budoucna mít potenciál na to, v tom pokračovat. Už teď vznikají nové nápady o zapojení více českých týmů do evropských soutěží a tedy další růst tuzemských hráčů. Jsem rád, že u stimulu, který může být novým přerodem, mohli být i takové legendy jako Jiří Welsch a Luboš Bartoň.
Související články
