O křišťálu se říká, že je kamenem kamenů. Symbol světla na zemi, který učí vidět lidi takové, jací jsou, vyrovnává psychiku a má prý nejširší rozsah léčivých účinků. Pro Gabrielu Soukalovou, která se netají, že věří na různé energie, snad proto nemůže být lepší trofej, než velký křišťálový glóbus.
„Oťukám to a uvidím,“ hlásila před startem sezony, když viděla, že trůn je po úřadující mistryni Darje Domračevové prázdný. Každým závodem na ní byla znát větší zarputilost a zapálenost. Byla koncentrovaná jako v dva roky staré olympijské sezoně a k tomu navíc i zkušenější.
Opět v sobě objevila chuť a poučila se z loňska, kdy doplatila na mimobiatlonový program a zvažovala i konec kariéry. Tady je třeba vznést hold všem lidem z jejího blízkého okolí, díky nimž našla novou motivaci a ukázala, že pokud využívá plně svůj potenciál, může v biatlonu kralovat.
Pravda, MS jí až tak neklaplo, ale stokrát raději beru tenhle velký křišťálový glóbus (k němu navíc aktuálně dva malé), jenž ukazuje stabilitu výkonnosti po celou sezonu, než třeba jedno zlato z MS. Vyhrát SP je historický milník, který se podařil po šestadvaceti letech, a Soukalovou jen potvrdil v roli nejúspěšnější biatlonistky, která kdy v Česku byla.
A zda bude moct vládnout i příští rok? V tuhle chvíli těžko tipovat. Vrátí se Domračevová, zase o něco silnější bude Laura Dahlmeierová či Dorothea Wiererová... půjde o řežbu hvězd. Co je však pozitivní, Soukalová by mezi nimi neměla chybět a bude to ona, k níž budou všichni vzhlížet.
Související články
