JAKUB KONEČNÝ - V nové sezoně budou mít dresy jako Barcelona a někdy tak i hrají. Jenže na rozdíl od vítězů Ligy mistrů přijdou na plzeňské fotbalisty sem tam chvíle, kdy jemnou práci musí nahradit hrubá síla. A ta v útoku ligového mistra stále schází.
Samozřejmě, že to kouč Pavel Vrba dobře ví. Však to i sám přiznal. „V ofenzivě musíme být daleko důraznější,“ postěžoval si po špatných výsledcích na rakouském soustředění.
Což o to, hra jeho týmu nebyla špatná, jen jí zoufale scházelo to nejdůležitější – gólové zúročení. Platilo to pro zápas s rumunskou Kluží i izraelskou Haifou.
Ve světle historického úspěchu to zní poněkud divně, nicméně stejná bolest provázela Plzeň i v uplynulé sezoně. Zejména na jaře, kdy se proti Viktorii drtivá většina soupeřů zabarikádovala před vlastním pokutovým územím, a kolotoč krátkých přihrávek ne a ne urputnou defenzivu rozleptat, bylo znát, jak moc by se partě kolem Pavla Horvátha hodila věž typu Lea Kweukeho nebo Tomáše Pekharta. Už jen kvůli tomu, že ofenziva Plzně by tak mohla být ještě pestřejší.
Obava, že by přítomnost urostlého bijce vedla ke stereotypnímu nakopávání vysokých míčů, je v případě Západočechů lichá. Základem jejich hry by i nadále zůstala kombinace po zemi a rychlý přechod do útoku, protože obojí mají Vrbovi svěřenci v DNA. Kouč v nich navíc tuto genetickou informaci neustále upevňuje.
Plzeň na začátku přípravy avizovala, že by chtěla svůj kádr obohatit o typ vysokého útočníka, dokonce padlo jméno Milana Škody. Jenže ten je, stejně jako další odchovanci vršovického klubu, kvůli probíhajícím soudním tahanicím momentálně v podstatě neprodejný. Viktoria by se tedy měla poohlédnout po někom jiném, zvlášť když o jednoho důrazného ofenzivního hráče v podobě Jana Rezka přišla.
Jinak to bude mít s realizací ambiciózních cílů v nové sezoně velmi těžké
Související články
