Když skončil zápas, který pyšnému Bayernu přinesl první porážku v sezoně, mobilní kamera na hřišti se okamžitě přilepila k muži s číslem 33 a helmou na hlavě. Všichni televizní diváci mohli zblízka sledovat, jak Petr Čech, hlavní strůjce slavného vítězství Arsenalu, odchází ze hřiště, aniž by na sobě dal znát jakoukoli emoci. Přitom s ním muselo cloumat obrovské zadostiučinění.
Připomínalo to taneční či freestylový battle. Byl to přímý souboj dvou špičkových gólmanů dvou generací, v němž se oba sokové trumfovali v tom, kdo vytáhne lepší zákrok. Když Petr Čech zpacifikoval dělovku Thiaga Alcantary, reagoval Manuel Neuer úžasným zásahem proti hlavičce Thea Walcotta.
Pod větším tlakem byl pochopitelně Čech, vždyť čelil suverénnímu týmu na čele s Robertem Lewandowskim, momentálně nejlepším útočníkem planety. Situaci českého gólmana komplikoval navíc i fakt, že Arsenal po dvou porážkách už prostě musel zabrat, takže jakákoli chyba byla přísně zakázána.
Čech se jí na rozdíl od Neuera nedopustil. Po celý zápas působil nesmírně klidně a spolehlivě, potvrdil, že Liga mistrů je jeho soutěž. A všem, kteří ho jako José Mourinho už odepsali, jasně vzkázal, že je zpět v absolutní špičce.
Jak řekl šťastný trenér vítězů Arséne Wenger: „Je to top, top, top brankář.“
Související články
