Vítězná sestava se nemění, praví jedna ze základních fotbalových pouček. Trenér Andrea Stramaccioni se jí opakovaně zpronevěřuje. A zpravidla na to on i celá Sparta doplácejí, což se stalo i tentokrát, když Letenští v osmifinále MOL Cupu vypadli s Baníkem Ostrava v penaltovém rozstřelu.
Oproti výsledkově i herně úspěšnému duelu v Jablonci udělal Stramaccioni hned pět změn v základní jedenáctce. Absence zraněného Václava Kadlece byla vynucená, lze pochopit i vynechání Tomáše Rosického.
Kouč Letenských ovšem úplně rozbořil střed pole. Michal Sáček s Georgesem Mandjeckem usedli jen mezi náhradníky, na plac šli Lukáš Mareček s Rio Mavubou. Na pro sebe stále atypickém podhrotu se objevil David Lafata.
Na pravé obraně absolutně nerozehraný Vjačeslav Karavajev, místo aby v sestavě zůstal energický Ondřej Zahustel, muž stavěný pro boje, jako byl ten s Baníkem. Do toho slepá důvěra v Tala Ben Chaima, jenž opakovaně nesplnil očekávání.
Tahy, jejichž smysl lze těžko klíčovat. Realitou je, že italskému kouči nevyšly.
Sparta působila rozháraně, nesourodě. Byla jiným týmem než v sobotu. Horším. Přitom se nelze zbavit myšlenky, že to tak vůbec nemuselo být.