Ve stínu rozšiřujícího draftu, v němž si Vegas Golden Knights po jednom hráči z každého týmu, se blíží také každoroční předávání trofejí pro nejlepší, nejproduktivnější, nejlépe bránící a nejobětavější hráče uplynulé sezony NHL. Jeden z přítomných si odnese také cenu pro nejslušnějšího hráče - a dlouhý zástup potenciálních kandidátů na tuto trofej nabízí otázky o její úpravě.
NHL je soutěží, která si potrpí na tradici a historii, avšak právě trofej udělovaná od roku 1925 vyžaduje při současném stylu hokeje alespoň částečnou modifikaci. Ne, v žádném případě netvrdím, že by měla Lady Byng Trophy upadnout v zapomnění, ale debaty po zveřejnění finálové trojice naznačují, že podmínky pro udělení dnes vlastně splňuje kdekdo.
Celá soutěž se ubírá v duchu méně tvrdosti – více hokeje. Zatímco před deseti lety dokázalo pouze 22 hráčů odehrát alespoň 70 utkání, přičemž nenasbírali více než 20 trestných minut, letos splnilo stejná kritéria celkem 78 hráčů.
Slušný nárůst, co? Podle slov NHL je trofej udělována hráči, jehož „čistá hra se snoubí s vysokým herním standardem“, což je však pouze básnický obrat pro „málo trestných minut, hodně kanadských bodů".
Rozhodně nechci zpochybňovat letošní finálovou trojici Gaudreau, Granlund, Tarasenko, kterou demokraticky vybrali zámořští novináři – všichni tři byli oporami svých týmů a prezentovali se čistou hrou. současně ale také zaujmou jména hráčů, na které se nedostalo.
Oscar Klefbom, Nick Leddy, či Duncan Keith. Ano, schválně zmiňuji obránce, vždyť od roku 1954 vyhrál tuto trofej jediný bek – Brian Campbell si ji vysloužil za své výkony v sezoně 2011/12, kdy nasbíral pouhých šest trestných minut, stejně jako letos Švéd Klefbom. Je jasné, že se zkrátka nemůže dostat na všechny, ale dlouhodobé opomíjení zadáků je poněkud zarážející.
Jakým směrem se tedy vydat? Nápovědou budiž příběh Stana Mikity, který si cenu pro nejslušnějšího hráče odnesl hned dvakrát. Rodák ze slovenských Sokolčí byl nenapravitelným raubířem, jenž v letech 1963-65 nasbíral kromě 176 bodů také 300 trestných minut, přesto si o dva roky později odnesl trofej lady Byngové právě on. Až s odstupem času přiznala legenda Blackhawks důvod své náhlé proměny: Mikitova dcerka se jednoho dne neudržela a zeptala se, proč musí táta trávit tolik času sezením na trestné lavici…
Zatímco v anketě Zlatý Slavík byla kategorie „Skokan roku“ nenápadně vypuštěna, v NHL by stálo za to ji naopak stejně nenápadně začlenit. Nejlepší soutěž světa miluje příběhy a umí je náležitě prezentovat. A věřím tomu, že napravení drsňáci by tuto anketu výrazně oživili.
Související články
