Nejprve na vysvětlenou, proč to nelichotivé slovo v titulku. Je to zhruba deset let, když jsem psal před mistrovstvím světa 2006 do seriálu Sportu o Milanu Barošovi. V jednom z textů mluvili o hráčích trenéři, kteří je zažili, především v mládežnických výběrech. Oslovili jsme i Bohumila Páníka, který v minulosti působil jako koordinátor mládežnických týmů v ostravském Baníku.
Druhý den mi volala jedna dobře známá postava (nejen) ostravského sportu a poměrně se rozčilovala, proč dáváme prostor „Bobovi“ Páníkovi: „Takovému nýmandovi!“
Uběhly roky a jejich role se vyměnily, teď je na výsluní devětapadesátiletý kouč Zlína. Pracovitý muž, workoholik, jak říkají lidé z jeho okolí, kterému se ještě na Bazalech dvakrát stala úsměvná příhoda. Byl tak ponořen do práce, že když v devět večer odcházela vrátná domů a zapnula bezpečnostní alarm, netušila, že tam ještě někdo pracuje. Páník pochopitelně – nechtěně – spustil houkačku a za chvíli tam byla policie. Vše se vysvětlilo a našlo se i řešení, jak se tomu vyhnout. Slíbil vrátné, že když tam příště zůstane déle, zaveze jí autem až domů.
Příhoda, která ho velmi dobře charakterizuje. Stejně jako jeho pokorné vystupování v sezoně, kdy Zlín láme své rekordy. První příčku už sice Fastav opustil po třízápasové sérii bez výhry, na níž se z části podepsal i humbuk okolo. Příběh „Zlíncesteru“ se dostal až do anglických médií, což se českému klubu nestává často.
Jenže po zklidnění situace se klub z Letné vrátil na vítěznou vlnu. Na Spartu má k dobru pět bodů, a pozor, Vukadinovič a spol. nastříleli nejvíce gólů v lize.
CELÝ SESTŘIH: Jihlava - Zlín 1:3. Rosa se přiznal a hosté vyhráli
Video se připravuje ...
Zlín plní tu správnou úlohu
Tažení Zlína má ještě jedno velké plus. Napravuje renomé menších klubů, které v posledních letech přestaly plnit funkci těch, které soutěž oživují a mají dostávat ty největší pod tlak. Případně jim ukázat, že něco dělají špatně, pokud jsou bodově za outsiderem. Přesně tak, jak to v minulé sezoně udělal tolik skloňovaný Leicester. A giganti se poučili, jak je vidno ze současné tabulky Premier League, v první šestce není nikdo ze středních ani menších týmů.
Tyto celky mají ještě jednu roli. Týká se transferového trhu a přirozeného pohybu hráčů. Jak to vypadá v ideálním případě ukazuje příklad z letoška. Zlín prodal Tomáše Poznara do Plzně. Kapitán se může výkonnostně posunout, třebaže se zatím neprosazuje podle představ. A zároveň si Zlín díky finančnímu profitu vyhlédl, byť na jinou pozici, Ibrahima Traorého z Táborska. Dnes je členem základní sestavy a vypadá hodně zajímavě.
I menší kluby by měly své hráče dostat pod co největší tlak, pokud nepřijde sám od sebe bojem o vyšší příčky či záchranu. Měly by na ně výrazně zvýšit své nároky. Protože u mnoha z nich to vypadá tak, že si jdou odkroutit svých třicet zápasů za sezonu, pokud možno v klidném středu tabulky, následující ročník zase a pak zase. Snaha posunout se výš je vidět jen u menší části hráčů. Obecně to vypadá, že v těchto týmech panuje přílišná pohoda.
Jihlava - Zlín: Férový Rosa! Obránce Jihlavy po hádkách přiznal gól soupeři
Video se připravuje ...
V ostatních menších klubech nikdo neroste
V minulosti byly zásobárny největších klubů Baník Ostrava, Zbrojovka Brno či Sigma Olomouc (především díky svým líhním), samozřejmě na trase Liberec - Sparta proběhl také výrazný počet přestupů.
Jak to vypadá v současnosti? Brno za poslední čtyři sezony prodalo do větších českých klubů, které jsou schopné investovat určité prostředky (Sparta, Plzeň, Slavia, Ml. Boleslav a Jablonec v éře „Galacticos“) dva hráče – Luďka Pernicu (Jablonec) a Miroslava Keresteše (Boleslav).
Slovácko jen Jiřího Valentu (Boleslav) a Michala Trávníka (Jablonec). I pražská Dukla využila rozhazování peněz ze severu Čech, ale mezi nejužší špičku nedodala v poslední době nikoho. Stejně jako Bohemians (jen Jakub Rada do Boleslavi).
Ostatní na tom nejsou o moc lépe, byť se u většiny dá napočítat jeden či dva transfery, u Teplic pět. Další věcí je, že z těchto hráčů se prosadila jen menšina. I to svědčí o tom, že nejsou mnohdy připraveni ani na posun v rámci českého prostředí.
Největší české kluby jsou nejvíc vidět, proto často schytávají kritiku, že nepracují, jak by měly, a nevyužívají svůj potenciál. Ale tlak by měl být vytvářen i na ty menší, které jsou jinak schovány ve stínu a na stránkách sportovních novin někde na straně šest a dál...
Jak ukazuje Zlín, lze se posunout i dopředu a aspoň na nějakou dobu přinést oživení. S jízdou „Ševců“ by mělo skončit alibi pro ty průměrné, že to prostě nejde. Páník, ve spolupráci s vedením a hráči, ukazuje cestu. I to, že určitě není nýmandem.
Příbram rekord překonala, ale neprodloužila
Předchozí sérii šesti porážek na hřištích soupeřů (od startu sezony) a s nulou na kontě vstřelených branek vytvořila Příbram zajímavou kombinaci, která se do té doby nikomu jinému nepovedla. Buď totiž měly jiné kluby nulu na kontě bodů, nebo nulu vykazovalo za šest zápasů jejich střelecké konto. Ale nikdy ne obě najednou. Nicméně o víkendu už tým trenéra Petra Rady obě nuly smazal. Kde jinde než v Brně. Zbrojovka vyhrála doma jen jednou.
Druhá brigáda šlape Kluckému lépe
S brigádničením, jak svůj záskok s nadsázkou nazval, má Zdeněk Klucký svou zkušenost. Poprvé se takto posadil na lavičku Jablonce koncem října 1999. Prvním zápasem bylo jen pro zajímavost derby s Libercem, které skončilo bezbrankovou remízou. Svůj druhý souboj s rivalem suverénně vyhrál. A i celkově si vede lépe než při první štaci. Tehdy odešel po deseti zápasech s bilancí 2-2-6. Teď už má po čtyřech pracovních víkendech minimálně stejný počet vítězství. A šanci, že z brigády bude tzv. „full time job“.
Autor je spolupracovníkem deníku Sport a isport.cz
Témata:
fotbal, blog, první liga, Karel Härring, sport, Zlín, ePojisteni.cz liga, Bohumil Páník, Sport na Heureka.cz
Související články
