Karel Häring
13. března 2017 • 14:29

Spartu netrénují „břídilové“. Sparta je ze svých trenérů dělá

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Je nedotknutelnost Třince pryč? Dynamo a Spartu táhnou schovaní lídři. Překvapí Litvínov?
Spor o Kováče: kouč budoucnosti a opravdová trefa, nebo jen bublina?
VŠECHNA VIDEA ZDE

S dětmi nikdy nic nevyhrajete. To je slavný výrok Alana Hansena, liverpoolské legendy, na startu sezony 1995/1996. Když Sir Alex Ferguson spoléhal i na mladíky jako Ryan Giggs, Paul Scholes či Gary Neville. Titul ale Manchester získal, jinak by se o této větě nemluvilo i po dvaceti letech. United se postarali o výjimku, jinak měl Hansen pravdu.



Omlouvám se za absenci originality, v minulosti už jsem si s tímto výrokem pomohl. Ono nijak původní není ani hledání příčin, proč je Sparta tam, kde je. Vždyť se to opakuje v tak pravidelných periodách. Stejně jako výměny na lavičce, třebaže trenéři nenesou největší zodpovědnost za průšvihy, ale vedení, které určuje směr, filozofii i přestupovou politiku a složení kádru.

Vraťme se do Mladé Boleslavi, kde Sparta inkasovala jediný gól ze standardní situace. Už poosmé v této sezoně. Z celkového počtu 17 obdržených branek je to 47%, mimořádně vysoké číslo. Nikdo na tom není v lize hůř.

Před rozhodujícím rohem měla Sparta na hřišti hráče s výškovým průměrem 181 centimetrů, zatímco domácí 183. Není to rozdíl? Jenže v modrobílých dresech byli i tři hráči nad 185 centimetrů: Da Silva, Magera, Stronati, první z nich rozhodl. U hostů jedině Mazuch.

Podobně je na tom ve srovnání s přímou konkurencí. Jak už deník Sport v předminulém týdnu spočítal, nejvyšším týmem v soutěži se pyšní Slavia. Ve chvíli, kdy vstřelila rozhodující gól, musely Teplice bránit armádu s výškovým průměrem 185 centimetrů. Také Plzeň má v tomto před Spartou navrch.

To je chyba při skládání kádru. A stejně se to týká věkového rozložení. V Česku, na Spartě zvlášť, má heslo „Mládí vpřed“ velkou podporu. Jakmile je neúspěch, je potřeba dělat řez a dát šanci mladším, kteří si jí (prý) budou vážit.

CELÝ SESTŘIH: Mladá Boleslav - Sparta 1:0. Zmar Letenských, střelec Da Silva a řádění chuligánů
Video se připravuje ...

Jenže při pohledu na věkový průměr ligových šampionů od léta 2010 je víceméně jasné, co (ne)funguje. Plzeň dosáhla na své čtyři tituly s kádrem s věkovým průměrem 27 let (do statistiky byli zahrnuti hráči, kteří odehráli aspoň patnáct zápasů v sezoně). Liberec to pod Jaroslavem Šilhavým dokázal v roce 2012 s o rok mladším kádrem. Mimochodem stejné číslo zatím vychází také u Slavie.

Nejnižší průměr vykazovala Sparta v sezoně 2013/2014 – 25 let. Pravda je, že talenty z povedeného ročníku 1992, kteří už tehdy pravidelně nastupovali, později zpeněžila ( Kadeřábek , Brabec, Krejčí ). Takže o čem je řeč, když to funguje? Odpověď leží v pohledu na počet úspěchů Letenských od léta roku 2010. Jeden titul. Počet účastí v Lize mistrů: nula. Loňské čtvrtfinále v Evropské lize? Průměr 27, i bez Davida Lafaty , jelikož víc šancí dostával Lukáš Juliš.

Mládí má mít prostor, ale až na výjimky á la Rosický , Čech či Baroš , jej musí získávat postupně. Stačí se podívat, jak opatrně, zároveň mistrně, nakládají v Sampdorii s  Patrikem Schickem . Když se nezkušený hráč dostane do role, na níž ještě nedorostl, může mu to spíš uškodit. Sparta stále nemá k dispozici kompletní kádr, navíc prodala za luxusní částku Bořka Dočkala . Ale na hráčích, kterým je dvacet (Michal Sáček) a o dva roky víc (Aleš Čermák) přece nemůže ležet zodpovědnost za ofenzivu Sparty. To je další problém.

Stejně jako povahovém složení kádru. Najděte někoho, kdo by se v Jablonci nebo Boleslavi vzepřel, z koho šlo cítit, že nechce prohrát. Tohle je až příliš hodný mančaft. Jsou takoví šikovní, běhaví fotbalisté, milí a hodní, do kterých, když soupeř zajede, tak oni mu příště nastaví druhý kotník.

Bez lídrů to nejde

Jenže to zapadá do celkové strategie, kterou ve Spartě prosazují. Aby se někdo nevybočoval z předobrazu správného typu moderního fotbalisty. Protože opak by mohl znamenat negativní vliv na kolektiv… Jenže tak to ve světě kabiny chodí. Bez lídrů to nejde. Potřebujete někoho, kdo zařve, když něco nefunguje.

A obecně potřebujete mít trenéra, který nebude osobnostem přehnaně vycházet vstříc, zároveň se nebude bát jejich přítomnosti, protože ví, že vám to na hřišti vrátí. Pavel Vrba neměl v Plzni jednoduchý úkol ukočírovat „vlčí smečku“. Ale zvládl to. Bez bojovníků a fotbalových grázlíků by se nikdy k úspěchům nedostali.

Takové typy nevychováte ve vatičce fotbalové akademie. Tohle v sobě hráč buď má, nebo ne. Navíc na to potřebuje čas, přirozený vývoj. Ten musí mít i trenéři. David Holoubek je určitě talentovaný a sympatický kouč, jenže nyní brutálně poznal rozdíl mezi mládežnickým a dospělým fotbalem. Se vším všudy, včetně vztahů (asi nedělá dobrotu, když místo po odvolaném trenérovi nedostane jeho asistent, který si na to myslí, ale kouč z dorostu).

I Holoubkovi může tento skok ublížit. Jako se to stalo Martinu Haškovi na jaře 2012, kdy v pozici hlavního trenéra ztratil se Spartou šestibodový náskok. Musel začít od píky. A už více než rok se mu nadmíru daří ve Vlašimi. V lize určitě opět šanci dostane.

Vzhledem k událostem posledních hodin třeba ještě dřív, než si všichni myslíme. To podle toho, které křídlo ve vedení klubu zvítězí, což zůstává zásadním problémem Sparty a ovlivňuje celý chod organizace. Není to tak, že by nejslavnější klub měl smůlu při výběru na trenérské „břídily“. On je z nich svou filozofií a nejednotou už dlouhé roky dělá.

Autor je spolupracovníkem iSport.cz

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud