Když před několika týdny prohlásila biatlonistka Gabriela Soukalová, že letošní sezonu pojme trochu odpočinkově, v první chvíli mě napadlo, že se zbláznila. Kariéra profesionálního sportovce je přece tak krátká. U biatlonistů, pokud zrovna nejste Ole Einar Björndalen, trvá nějakých deset let maximálně patnáct let. Takže obětovat sezonu může znamenat nevyužít vcelku nezanedbatelnou část času, která vám je vyměřena.
Čím víc však o všem přemýšlím, tím víc českou biatlonistku chápu. A naopak mi je její přístup v lecčem sympatický. Profesionální sport je z jedné strany opravdu tvrdá řehole. Vyžaduje od člověka totální oběť. Musíte být vlastně tak trochu fanatik, který výkonu podřídí úplně všechno, pokud máte na konci zvonit před fanoušky medailemi.
Soukalová takovou torturu podstoupila v minulých dvou třech letech. Tvrdý každodenní trénink, totální izolace před olympiádou a po ní naopak totální ztráta soukromí. Ano – existují sportovci (jako například velká soupeřka Soukalové - Běloruska Domračevová anebo rychlobruslařka Martina Sáblíková), kteří se po velkém úspěchu rychle oklepají a pokračují ve sbírání triumfů.
Ale podle mě větší hodnotu pro člověka má, když ani pod obrovským tlakem okolí neztratí sám sebe. Když i přes jasný názor všech kolem něj na to, co by měl ideálně dělat, je schopný se zařídit alespoň částečně podle toho, co cítí (ať už jde o srdeční problémy, nebo celkové vyčerpání). A klidně do světa prohlásit, že tahle sezona bude tak trochu odpočinková, ať si o něm kdo chce, co chce myslí…
Sportovec typu Soukalové sice nejspíš neposbírá za kariéru rekordní počet medailí. Na druhou stranu ale má daleko větší šanci, že až jednou do sportovního důchodu odejde, nebude z něj v jistém smyslu vyhořelá troska, která ztratila kontakt s normálním životem i sama se sebou.
Jedno indiánské moudro praví: luk dlouho napjatý ztrácí sílu. Soukalová letos tětivu povolila a výkony tomu logicky odpovídají. Dvakrát se závod nepovede, pak jednou zazáří. „Je to jako na houpačce,“ říká sama.
Já si však myslím, že ta povolená tětiva se jí v budoucnu bohatě vrátí. Ať už ve sportu nebo i mimo něj.
