Vytvořil si pověst pohodáře, který má všechno tak trochu na háku. Nakonec proto i ta jeho značka Vagus. Na lyžařských svazích byl ale Ondřej Bank zanícený profík, který navzdory handicapům závodníka z malého trhu i nekončící kalvárii zranění, donutil historii, aby si ho pořádně pamatovala.
Předloňská olympiáda v Soči i loňský cílový karambol v kombinaci na MS v Beaver Creek jasně dokládají, co sportovní osud Bankovi připravil. Pořád padal, a byly to sakra bolestivé pády. Ale jen aby se vždycky zvednul a dostal se ještě blíž ke svým snům, které si představoval pořádně vysoko.
Na olympiádě v Soči prožil nejdřív obrovskou naději a pak zklamání, v kterém v cíli superkombinace ze vzteku odhodil hůlku, před kterou musela uhýbat manželka Bodeho Millera. Vše jen proto, aby se ještě do konce Her dostal na dohled k medaili v Super-G i obřím slalomu.
Dole v cíli pak slyšel: „Všichni z tebe měli nasráno v gatích, když jsi jel…“
Tehdy byl svým snům až krutě blízko a podobné to bylo i na loňském MS v Beaver Creek, kde ho jediný moment těsně před cílem místo na vrchol poslal na bolavou cestu k lyžařskému důchodu.
Velká medaile by se na krku Ondřeje Banka pěkně vyjímala, ale takhle to občas chodí. Ne všechno však ve sportu lze měřit medailemi. Bank má respekt. Za to jak celou kariéru bojoval s vědomím, že má proti soupeřům z alpských velmocí horší podmínky. I když dlouho zápolil o přízeň sponzorů. A především, i když musel svou kariéru stále znovu a znovu vykopávat ze dna po bolavých pádech.
Parádních výsledků má za sebou moc. Třeba loňské třetí místo v alpské kombinaci na Hahnenkammu. Vždycky to bude lyžařský machr, z něhož měl svět v gatích.