Krok, který se čekal, jen se přesně nevědělo, kdy se uskuteční. Teď? Těsně před play off? Anebo až po sezoně? Plán přivést k nestabilnímu týmu uznávaného kouče Miloše Říhu musel v hlavách klubových bossů šrotovat delší čas.
Na východě Čech věděli, že si nemohou dovolit pláchnout oblíbeného stratéga ke konkurenci. Kolem ošlehaného a mazaného trenéra krouží zájemci hnedle, jak někde angažmá ukončí. Proto vedení sáhlo k odvolání Zdeňka Venery a já tvrdím, že v ideální čas. Tohle řešení má fakt koule.
Nic proti odvolanému kouči, u týmu odvedl rok a půl kvalitní šichty, a kdyby po ruce nebyl Říha senior, nejspíš by u týmu zůstal. Takhle doplatil nejen na dvě poslední nadmíru mizerná vystoupení svých svěřenců, ale rovněž na lákavé chutě nadřízených.
Nota bene v situaci, kdy u mužstva pracuje Říhův syn a kdy bylo prakticky jasné, že po sezoně se Venera z Pardubic stejně vydá zase o dům dál.
Pro perníkový klub je Říha osudovým mužem. S jeho přítomností u mužstva jsou spojené skvělé časy Záměrně nezmiňuju zlaté, neboť i přes dlouhodobě vynikající hru, kterou trenér hráčům vštěpil a naučil, se mužstvo nikdy nedopracovalo až k vrcholu. Spokojit se muselo s vynikající základní částí, atraktivním projevem, který do arény přilákal davy lidí, nastartoval horečku, ovšem o to větší bývalo obvykle zklamání v play off. Nejdále to Říhova družina dotáhla do dvou finále extraligy.
Tenhle cíl nastupující náčelník nyní asi těžko dostane, každopádně pod jeho taktovkou má mužstvo o poznání větší šanci dojít dál než za předchozího vedení.
S Říhou seniorem do pardubické kabiny přichází uragán energie, která občas schlíplé a demotivované hráče nabudí. Miloš Říha nemá rád, říká-li se o něm, že je především výtečný motivátor a léčitel churavých týmů. Ale přesně tyhle úkoly nyní přebírá.