Pozdě, ale přece. V hokejovém Třinci pochopili, že je nejvyšší čas zatáhnout za záchrannou brzdu a do druhé půlky soutěže vyrukovat s krizovým plánem, který má naději na záchranu zatím ostudně zoufalé sezony. Jiří Dopita jako nový hlavní kouč je zárukou progresu.
Jak dalece bude jeho mise úspěšná, ukáže čas, ale já nepochybuju o tom, že ochablé Oceláře dokáže vyléčit. Možná až tak, že si letošní finalista extraligy zahraje semifinále play off. Proč ne? Kádr na to má zvučný, papírově možná nejlepší v pelotonu. Chce to vlastně jediné: mizerně hrající, brblající a nesourodou tlupu postavit do latě. A nenapadá mě jiné jméno, které by za daných okolností, teď a tady, pasovalo lépe než hřmotný Dopita. Chlap s maximálním respektem a buldočí povahou. Nedovedu si představit, že by se pod ním mančaft nezvedl.
Doposud těžce zkoušeným třineckým fanouškům se náhled na černočerný ročník rázem prosvětluje. Není žádným tajemstvím, že Jiří Kalous i přes dubnovou blízkost ke zlatým medailím, které nakonec sebral Litvínov, nebyl zrovna oblíbencem tribun. Mnohem víc mu věřili šéfové klubu. S načítajícími se špatnými výsledky však tlak na Vůjtkova asistenta u reprezentace stoupal, načež před měsícem po debaklu v derby s Vítkovicemi Kalous sám vyklidil pozici.
A v tu chvíli dle mého soudu přišla kardinální chyba třineckého vedení. Nic proti René Muchovi a Marku Malíkovi, ale tahle dvojice nemůže být instalována k týmu ve chvíli, kdy tolik tápe. Navíc k hráčům, označovaným za extraligové hvězdy. Tohle byl pořádně tlustý krajíc pro začínající kouče. Nestravitelný. A z pohledu klubové honorace ukvapený nápad.
Pánové Klesla, Adamský, Polanský či Irgl potřebují k sobě osvědčeného praktika, pardála, který ví od první minuty, jak křísit. Třinec mohl mít Vladimíra Kýhose, volný byl Miloslav Hořava. Nevím, co by v tu dobu chtěli víc. Fakt ne.
Úkrok mimo výseč stál šéfy Ocelářů další důležité body, pořízením dalšího nového velitele usvědčili sami sebe z předchozí minely. Takže to teď celé staví znovu. Napodruhé už se však trefili. Sláva…
Jiří Dopita nepochybně kabinu srovná, což je v tomto čase zásadní. Nenapadá mě jediné jméno z kabiny, které by se proti téhle osobnosti dokázalo postavit. O hokeji ví v podstatě všechno, mužstvo nemohlo dostat lepšího lékaře. Pozdě, ale přece.
