Kdybyste v sobotu chtěli vidět co nejvíce hokejových hvězd na jednom místě, logika by velela vyrazit do Karlových Varů na vyhlášení Zlaté hokejky. Ale trefa do černého by to nebyla. To na veselkách Jiřího Hudlera (především) nebo Vladimíra Růžičky (mladšího) byste pochodili lépe.
Na slavnostní večer do Grandhotelu Pupp se dostavili pouze tři hráči: Jaromír Jágr, Petr Mrázek a Jan Kovář. Štěstí v neštěstí měli pořadatelé pouze v tom, že přijela hvězda největší. Bez přítomnosti hokejového velikána a vítěze ankety by celá hokejová paráda skončila velmi tristním výsledkem.
Přitom toho samého hráče ve středu pohřešovali na předávání cen v NHL, nemuselo být tedy dlouho jisté, zda se ukáže v Karlových Varech. Ale přijel a do jisté míry zachránil tradičně prestižní večer. Představa, že by se neukázal ani Jaromír Jágr, to by tedy byl trapas pořádně velkých rozměrů.
Cítili to všichni přítomní. A povídali si o tom. Že takhle by to být nemělo. Že to takhle není dobře. Jedna z pozvaných legend Milan Nový mluvil o tom, že někteří absentéři by měli mít k těmto věcem kladnější vztah a postoj. Petr Mrázek omlouval nepřítomné započatým tréninkovým procesem, pobytem v zámoří. Pravda bude asi někde uprostřed.
Byť připomínka slavné party z Kanadského poháru 1976 a jejich vtípky byly povedeným a příjemným počinem, nemohla nahradit diskutovaný průšvih. A paradoxně o to víc vynikla slabá účast těch, o něž šlo především.
Takže, co s tím?
Zákaz reprezentace pro ty hráče, kteří se nezúčastní předávání? Ne, to asi nebude ten správný recept. V každém případě, něco je třeba změnit. Jednak po technické stránce, není například nutné trvat na sobotním termínu. A pak jde také o osobní přístup.
Nic neběží samo. Pořadatelé chtě nechtě musí přitlačit na to, aby důležitá hokejová prezentace nabobtnala puncem mimořádnosti, výjimečnosti, nabrala nový dech, byla více sexy a méně unylá, pak se probere naděje, že bude lépe a hráči si více rozmyslí, zda si dovolí karlovarský večer (dříve galavečer) opomenout. Vystoupení pána s torničkou asi nebude tím ideálním krokem…
Je to důležité, protože některým hráčům na první dobrou nemusí dojít, že omluvenka ze Zlaté hokejky se zkrátka neposílá. A když je to aspoň trochu možné, je žádoucí dostavit se. Už kvůli úctě k neuvěřitelné tradici a úspěchům českého hokeje, rodinnému stříbru země. Nebo kvůli Milanu Novému, Josefu Augustovi, Jaroslavu Pouzarovi, Vladimíru Martincovi, Bohuslavu Šťastnému, Milanu Chalupovi, Bohuslavu Ebermannovi a jejich parťákům, kteří u toho včera nemohli být.
Nakonec o této nutnosti promluvil i Jaromír Jágr. Sám se už v minulosti otřel o ty, kteří byli tou dobou v Česku, ale na úkor sletu hvězd ve Varech upřednostnili například fotbalový turnaj (charitativní). Pravdou je, že občas ani muž s číslem 68 nedorazil, mohl přitom a poslal za sebe rodiče. Což včera Jágr také chlapsky uznal.
Ale důležitější byl jiný vzkaz legendy. Tento: „Musíme si uvědomit, že bez legend, které jsme tu viděli, bychom nebyli my, bez nás zase nebudou další hráči. Je potřeba naší přítomností na vyhlášení vysílat mladým hráčům jistý signál. Bylo by zkrátka dobré lesk Zlaté hokejce vrátit, zaslouží si to.“
Z jasných důvodů se těžko podaří rok co rok přivábit kompletní desítku. Na to logistika snad ani neexistuje, každý hráč má sezonu jinak dlouhou, mnoho hráčů řeší zdravotní problémy či soukromé záležitosti.
Pro začátek bude stačit víc chtít. Není to málo.
Jágr: Jsem po dvanácté nejlepší hokejista, ten pocit se neomrzí
Video se připravuje ...
Dvanáctá Zlatá hokejka pro Jágra: Ve svém věku už musím poděkovat úplně všem
Video se připravuje ...
Mrázek o Zlaté hokejce: Jsme tu jen tři? Je půlka léta, kluci jsou na dovolené
Video se připravuje ...
Přijel si Jágr pro Zlatou hokejku? Do Puppu dorazil i s krásnou Veronikou
Video se připravuje ...
Jágr nejen o Světovém poháru. Proč na něj legenda nejede?
Video se připravuje ...
