Stačí, aby se v Bostonu nepohodlně vyspali, Davidu Krejčímu ukázali červený terčík a v národním týmu nastane šrumec. Zacelit díru po tvůrci hry Bruins není to samé jako vyměnit jedny škrpále za druhé.
Rázem přijdete o univerzálního vojáka. O režiséra první přesilovky, s Krejčím se totiž počítá na flek u modré čáry, kde úspěšně odmanévroval možná už stovky duelů v medvědím dresu.
Ztratíte hráče s neotřelými, až vyčůranými nápady, narušitele soupeřovy přesilovky, o borce, co si náramně rozumí v tandemu s Hemským i Pastrňákem. Mentora v akci, co dělá druhé hráče lepšími. Proto se telefonická linka mezi Prahou a Bostonem stala žhavou trasou.
Nemyslím si to jen já, že hokejistu Krejčího formátu nelze nahradit. Je tu ovšem jedno ale. Výše zmíněné platí ve chvíli, kdy je šampion Stanley Cupu absolutně fit, kdy má naježděno a ocitá v komfortní zóně stálé formy. Je tedy otázkou, kolik toho bude schopný předvést po téměř půlroční odluce od hokeje.
Mám takový (smíšený) pocit, že té porce práce odvede pořád víc, než jakákoli jiná alternativa. V Bostonu už o tom taky vědí své.