Vyrazili rozšafně, motory parádně nakopli, jenže tohle nebyl sprinterský závod, nýbrž pořádně těžká trojka, spíš pětka. Národní tým v rámci hvězdných válek utržil výprask od Kanady 0:6. Rodící se předstartovní víra v překvapivé tažení Světovým pohárem byla domácími sfouknuta silou uragánu.
Musel by to být magický den D pro Čechy a absolutní den blbec pro soupeře. Příboje štěstí proti nehorázné domácí smůle. Pak by vznikla šance na solidní rezultát s až nechutně nadupaným oponentem. Pomoc shůry nepřišla, hokejové božstvo v klidu pohlíželo na řádění ultrafavorita.
Když zapnou, není naděje. Realita je to drsná, ale česká naděje na úspěch by vznikla snad jedině s Kanadou C či D. Nebýt dalšího výborného výkonu Michala Neuvirtha, který by s řadou zákroků obohatil hitparády, poražení by polykali dvojciferný debakl. Takový Michal Kempný asi až dnes pochopil, co ho v NHL čeká.
Ale jsme na turnaji, kde šance na očištění existuje. Ostatně, nadějný a statečný český úvod oceňovali i experti televize ESPN v čele s Chrisem Cheliosem a Brettem Hullem, zazněla chvála na aktivitu. Bohužel, chvalozpěvy brzy ustaly.
Toronto je přísná akce, která odhalí sebemenší díry v taktice, herní vyspělosti, řadě hráčů ukáže slabiny, o nichž sami neměli ani tušení. Každé zaváhání, třeba i v podobě nechuti odbránit každičké střídání, je nemilosrdně trestáno. S připočtením hromady individuálních a naivních chyb se pak zrodí výsledek atakující nástup černé můry. Tu nepofoukají ani stížnosti na některé verdikty sudích.
Vychvalovaný charakter české družiny se ukáže v příštích hodinách. Už v pondělí se reprezentace postaví čím dál více sehranější EURO partě. Ne, Chára a spol. proti Americe v sobotu nevyhlíželi jako nesourodý kočkopes bez hymny, odhodlání z poslepovaného multi-kulti ansámblu sálalo na dálku. To bude další pořádný ořech.
Nemá cenu propočítávat, jak se dostat do semifinále. Základem je předvést o level ucelenější, kompaktnější výkon. Na kanadskou epidemii nebyla šance najít protilátku, na zámořské střídačce nestojí architekti Stanley Cupů pro nic za nic. To v herním rejstříku evropské družiny spíš najdete některá hluchá místa.
Jandačův štáb je musí najít a hráči na ně ukázat trefným zacílením. Tak, aby se po zápase tleskalo za odhodlaný, účinný boj, a netvrdilo se, že to s tímhle cizopasníkem vlastně žádný mezistátní mistrák stejně nebyl.