Před sezonou investovali do posílení kádru desítky milionů. Nikdo se jim nemohl rovnat. Jména jako Erat, Kvapil či Zaťovič vystřelili Kometu mezi největší aspiranty na titul. Přímou úměrou letěly dolů kurzy sázkovek, jako nahoru mířily ambice majitele a trenéra v jedné osobě Libora Zábranského. A s ním i celého Brna.
Netřeba si nic nalhávat. Klíčem k úspěchu Komety byly peníze. ALE! Ty samy o sobě automaticky ve zlatou placku na krku nepřetavíte. Hromadu prachů praly do týmu i taková Sparta nebo Třinec. A jak skončili…
Na jihu Moravy se ale sešel tým s velkým T. Je to klišé, ale všichni se podřídili úspěchu celku. Většina hráčů, kterým se zrovna nedaří, řekne, že je jim to jedno a že jde jen o vítězství. Obvykle jim to však logicky nikdo nevěří. Když ale tohle během play off popisoval Martin Erat, jeden by mu i uvěřil.
Právě on je jedním z hlavních symbolů letošní mistrovské jízdy. V NHL nikdy nic nevyhrál. Poslední zápas sezony naposledy vyhrál ve dvaceti letech, když s týmem Red Deer Rebels vyhrál zámořskou WHL.
Skvěle si sedl s Markem Kvapilem. Vytvořili nejlepší duo ligy. Ve vyřazovacích bojích si však i oni vybrali slabší chvíle, kdy se jim nedařilo. Z mančaftu však vždy vystoupil někdo jiný, kdo je v bodové produkci zastoupil. Haščákem a Zohornou počínaje a Alexem Malletem konče.
Touha vyhrát byla v Brně patrná na každém kroku. Podpora fanoušků byla dech beroucí. Svou velikost pak Brňané vyjádřili při korunovaci vicemistra z Liberce. Kdo čekal nevraživost, pískot a nadávky, ten se spletl.
Domácí příznivci povstali, poraženému soupeři zatleskali, a dokonce skandovali Libe – Libe – Liberec. Bylo to spontánní. Přímo od srdce. Hodné fanoušků extraligového mistra. Liberečtí hráči jim to oplatili uznalým pokynutím a se svěšenými hlavami odjeli do kabin.
Jaké jsme tedy viděli finále? Výsledkově zcela jasné. Místy strhující, jindy trochu nudné. Z obou stran však férové, plné uznání. Kometa teď možná stojí na startu nové dynastie. Pokud udrží současný kádr, může i za rok pomýšlet na zdolání zlatého vrcholu.