Překvapení? Kdepak. Bylo jasné, že problém prázdné peněženky se do Chomutova vrátí. On totiž vlastně vůbec neodešel. Potíž z minulého ročníku totiž vedení klubu nevyřešilo. Jen ten těžký balvan překulilo o kus dál. Pořád je ale může přimáčknout. A teď k tomu není daleko.
Hráčům zase neplatí. Řediteli Karlu Adamíkovi chybí peníze. S argumentem, že jinde mají stejné problémy, jen se o nich nepíše, daleko nedojde. Normální je totiž platit. A to Piráti nedělají už od jara. Navykli si na to a zatím jim to prochází. Jistě, vedení nelze upřít snahu situaci řešit. „Postavíme se k tomu čelem,“ hlásí dokola. Z toho ale hráči složenky nezaplatí.
Jen si to představte. Chodíte denně do práce, chtějí se po vás maximální výkony a výsledky. Máte po držce padat do ran soupeřů a dávat všanc své zdraví. No a zaměstnavatel vám za to nedá ani korunu. Sorry, není kde brát.
Nevím, jaká je teď mezi hráči v chomutovské kabině nálada. Radostí ale asi metr dvacet zrovna neskáčou. Vždyť koho by to bavilo. Stejné problémy řešili nedávno. I přes to se díky semknutí a týmovému duchu prodrali až do semifinále play off. Čekali zlepšení situace, od klubu dostali hromadu slibů. Ale jen co začal nový ročník, platby znovu meškají.
Důvod prázdné pokladnice Pirátů? Podle vedení jde jen o banální problémy v cash flow, čili peněžním toku, jenž odráží rozdíl mezi příjmy a výdaji. Chomutov potřebuje nutně sehnat silné sponzory. Nebo může znovu přispěchat s pomocí město, u něhož už ale má oddíl nesplacený dluh ve výši 12 a půl milionů korun.
Existence klubu možná ohrožena není. Aktuální sezonu taky nějak doklepou. Ale ročník(y) příští? Nad těmi už visí pořádný otazník. Pokud nepřitečou finance, bude konec a bárka Pirátů půjde ke dnu.
Už teď pochybuji o chuti dalších hokejistů upsat se klubu, kde se opakují podobné nepříjemnosti. Klubu, kde nebudou mít jistý příjem. Kouzlo Vladimíra Růžičky na vše stačit nebude. Kdo chce být v nejvyšší společnosti, musí na to především mít. A to teď Chomutov prostě a jednoduše nemá.
Související články
