Rozhodčí Ondřej Lerch má těžký problém. V běžných podmínkách by to bylo jasné už ve chvíli, kdy na sebe narazily dvě světy. Ten první představují televizní záběry, které ukázaly, že sudí udělil žlutou kartu Hálovi. Ten druhý zastupuje zápis z utkání a následná Lerchova slova, jimiž tvrdí, že potrestaným viníkem byl od samého začátku Vepřek.
Historie je sice plná případů, kdy něco zjevného nakonec bylo úplně jinak, ale zde navrhuju tento jednoznačný závěr: pan Lerch trestal Hálu, následně si vymýšlel a zametal stopy.
Protože však v prostředí českých rozhodčích nepanují běžné podmínky a Lerch patří mezi chráněnce předsedkyně Dagmar Damkové i muže v pozadí Romana Berbra , klidně se mohlo stát, že se za něj vrchnost postaví.
Paní Damková tak neučinila a prohlásila, že udělení karty pro Hálu bylo „zjevné“. A že chce slyšet Lerchovo vysvětlení. To je v pořádku, jde o jedinou cestu ke spravedlivému verdiktu. Třeba se ukáže, že to celé bylo jinak.
Pokud nikoli, musí být trest pro Lercha zásadní. Rozhodčí se totiž dopustil podvodu, vědomé manipulace, čímž chtěl maskovat svou chybu. A následně i lži, když svou verzi obhajoval.
S takovou veřejnou vizitkou snad není možné, aby nadále působil mezi českými rozhodčími.