Zraněný kapitán Roman Hubník, pro předkolo Ligy mistrů vykartovaný Lukáš Hejda. Pořádná trhlina vznikla ve středu plzeňské obrany. Po střetu s Watfordem (0:1) si trenér Pavel Vrba může aspoň trochu odfouknout. Katastrofální situaci velmi dobře pochopil Tomáš Hájek, v hierarchii stoperů Viktorie muž číslo tři. Generálku odehrál famózně, sebevědomě, bez jediného kolapsu. I proto byla obrana Viktorie celkem pevná a ve středu defenzivy bylo čisto, jak po náletu uklizeček v pětihvězdičkovém hotelu.
Hájek cítí obří šanci, konečně může předvést, že Plzeň jeho nákupem trefila jackpot.
Má motivaci a zároveň moc dobře ví, že zrovna teď nemůže zklamat. Proto na sebe naložil zodpovědnost a chopil se role šéfa, kterou měl na předchozí štaci ve Zlíně. V Plzni se do takové pozice dostal poprvé a evidentně se v ní cítí komfortně. Má rád, když mužstvo může dirigovat, čímž se hráč jeho naturelu mnohem lépe dostane od prvních minut do hry.
V rakouském Wörglu bylo až k vrcholkům Alp slyšet Hájkův dunivý hlas. Naplno ukázal, že mu v těle kolují vůdcovské geny. Nebyla to z jeho strany žádná hra, choval se naprosto přirozeně. Tak, jak byl roky zvyklý ve Zlíně.
Přišlo mi, že i hráči okolo něj pochopili, že pětadvacetiletého stopera je správné respektovat a přijali ho za svého vůdce. Když je Hájek během mače s Watfordem pokropil výtkami, nikdo se s ním nepustil do hádky. Spíš uznal svoji chybu a se sklopenou hlavou, vědom si svého provinění, odběhl na svoji pozici.
Pokud Hájek pojede i nadále ve vysokém výkonnostním režimu, Plzeň může z jeho schopností na startu sezony pořádně vytěžit.