Nizozemský útočník Gino van Kessel, pětatřicetimilionová letní akvizice Slavie Praha, neodletí s A mužstvem na soustředění do Španělska, kde se bude ladit ligová sestava. Vzkaz vedení klubu je jasný – nechceme tě, další šanci už nedostaneš, najdi si něco jiného. Kalich trpělivosti přetekl.
Přišel za nekřesťanské (i nemuslimské) peníze, budil velké očekávání. Start se mu vydařil. Na postupu do 3. předkola Evropské ligy proti estonské Levadii Tallinn se podílel gólem i nahrávkou, trefil se v dalších ligových zápasech proti Zlínu a Jihlavě. Vypadalo to, že Slavia udělala dobrý nákup. Pozvolna však tento optimistický dojem vyprchával.
Van Kessel začal být na hřišti nevýrazný, neefektivní, špatný. Až trapný. Běhal sice rychle a vytrvale, ale pouze jedním směrem – přímo. Když se měl ve stejném tempu vracet, pozbýval zájmu. Jeho přímý tah na branku se ukazoval jako přítěž, posměšnými slovy fanoušků neobešel ani zpuchřelý plot. Výkonnost, aby se udržel v základní sestavě, neměl a pozvolna dokonce klesal až na tribunu. Z výborné investice se stal omyl.
Nejde ovšem pouze o vynaložené peníze, mnohokrát se stalo a ještě stane, že se hráč rozvine později, ale o Van Kesselův přístup k fotbalovým povinnostem. Neustálé debaty, jak by se měl chovat, co by měl dělat, aby se vrátil do základní sestavy, kde udělal chybu, byly marné, zbytečné.
V šatně nešel mladším a především levnějším spoluhráčům příkladem, víc si užíval nadstandardních podmínek, než aby přemýšlel, jak má vynaložené prostředky splácet.
Dál už to prostě nešlo.
Témata:
fotbal, blog, sport, Stanislav Hrabě, Slavia Praha, Gino van Kessel, ePojisteni.cz liga, Fotbal na Heureka.cz
Související články
